Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-05-23 ps2013-057-05-006-028 [ParCzech.ana]

Předseda PSP Jan Hamáček ~~28 .~~ Vládní návrh zákona , kterým se mění zákon č . 592 / 1992 Sb . , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění , ve znění pozdějších předpisů / sněmovní tisk 1018 / - druhé čtení ~~Prosím pana ministra zdravotnictví .~~ Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji , pane předsedo , velmi rychle . Jde o návrh zákona , kterým se mění zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění , populárně se nazývá valorizací . Obsahem tohoto návrhu je navýšení pojistného na veřejné zdravotní pojištění placeného státem za státní pojištěnce , je to pro roky 2019 a 2020 , přičemž pro rok 2018 je navýšení pojistného již zajištěno prostřednictvím nařízení vlády , které již před nedávnem vyšlo ve Sbírce zákonů pod číslem 140 / 2017 . V návrhu zákona jsou výslovně uvedeny částky příslušného vyměřovacího základu , z nichž se v letech 2019 a 2020 bude pojistné za státní pojištěnce počítat . Meziroční navyšování platby za státní pojištěnce si vyžádá asi 3 , 5 miliardy korun ročně . Výbor pro zdravotnictví návrh zákona projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně , aby s ním vyslovila souhlas . Jen bych chtěl připomenout , že původní návrh , který byl projednán s Ministerstvem financí , předpokládal pro rok 2018 částku 4 , 1 miliardy a pro rok 2019 a 2020 částku 3 , 5 miliardy s tím , že dohoda s Ministerstvem financí zněla , že z té částky 4 , 1 miliardy pro příští rok bude vyčleněno 600 milionů , které budou v letošním roce poukázány na zvýšení platů zdravotních sester . Dámy a pánové , děkuji za pozornost . Předseda PSP Jan Hamáček ~~Děkuji , pane ministře .~~ Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru . Usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 1018 / 1 . Prosím zpravodaje výboru , kterým je pan poslanec Vyzula , aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil . Pane zpravodaji , máte slovo . Poslanec Rostislav Vyzula ~~Děkuji , pane předsedající .~~ Výbor projednal daný vládní návrh , kterým se mění zákon č . 592 / 1992 Sb . , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění , ve znění pozdějších předpisů , a v podstatě souhlasil s tímto návrhem s tím , že celkově tento návrh je rozumný , určitě uspokojí naši společnost . Současný model , totiž určení výše platby za státní pojištěnce , nezohledňuje vývoj ekonomiky , resp . průměrné mzdy , což tento návrh umožňuje . Takže doporučuje potom k dalšímu jednání ve druhém čtení . Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji , pane zpravodaji , a otevírám obecnou rozpravu . Zatím mám jednu přihlášku a tou je přihláška paní poslankyně Markové . ~~Po ní pan zpravodaj .~~ (16.50 hodin) Poslankyně Soňa Marková Děkuji za slovo , vážený pane předsedo . Vážený pane ministře , kolegyně a kolegové , je mi jasné , že začínat vystoupení opoziční političky odkazem na koaliční smlouvu či vládní programové prohlášení nebývá zrovna standardní . Přesto se programovému prohlášení budu krátce věnovat . Jedná se totiž o dokument , se kterým před nás pan premiér Sobotka předstoupil , obhajoval ho zde , na této půdě Poslanecké sněmovny , a na základě kterého získal alespoň od koalice důvěru k vládnutí . K jeho dodržování se vláda zavázala a na základě jeho realizace bychom měli vyhodnocovat odpovědnost důvěry vložené Sněmovnou v tuto vládu . Ve svém programovém prohlášení se v kapitole 3.3 vláda zavázala k tomu , že zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce , a lze se tak oprávněně domnívat , že to , co máme před sebou , tedy sněmovní tisk 1018 , má být pokusem o naplnění této části prohlášení . Nic z toho ovšem ve skutečnosti návrh neplní . Jeho podstatou je zavedení vyměřovacích základů za tzv . státní pojištěnce na roky 2019 a 2020 . Pro rok 2018 se podobné stanovení provedlo nařízením vlády vyhlášeným již 12 . května ve Sbírce zákonů . Předkládaný návrh vlastně podobným způsobem mění výši vyměřovacího základu u osoby , za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát , na 7 540 korun na kalendářní měsíc pro rok 2019 , a 7 903 korun na kalendářní měsíc pro rok 2020 . To je jistě chvályhodný krok ve směru nárůstu odvodů státu , ovšem za cenu absolutní rezignace na jakýkoliv systémový krok . Je třeba si všimnout důležité věci . Hned v úvodu předkladatel zmiňuje , že je současná právní úprava vysoce nepraktická , protože nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost příjmů systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu . Jak tedy předkladatel tuto nepraktičnost řeší ? Tak , že nám dává relativní jistotu do roku 2020 , ale zcela pomíjí , co bude dále . Mohlo by se zdát , že první střednědobý horizont máme tímto vyřešen . ~~Ale co dál ?~~ ~~Nebo ještě jinak .~~ Na základě pro oblast veřejného zdravotního pojištění naprosto nevhodné úpravy v našem zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti například nutíme zdravotní pojišťovny předvídat příjmy a výdaje na N + 2 roky , tedy již příští rok budou zdravotní pojišťovny stát při tvorbě svých střednědobých výhledů před otázkou , co bude v roce 2021 . Naskýtá se otázka : Bude výše vyměřovacího základu u státních pojištěnců v roce 2021 stejná jako v roce 2020 , tedy podle zákona , nebo podle nařízení jiná ? A bude vyšší , nižší ? ~~A případně o kolik ?~~ Tato otázka není vůbec vzdálená . Naopak , bude se řešit již příští rok . Opět tedy dojde na stav , který gestor v důvodové zprávě sám označuje jako nežádoucí , a spíše než objektivní kritéria budou rozhodovat o změnách ve výši vyměřovacího základu aktuální politická situace a vůbec ochota uvolnit finanční prostředky do oblasti zdravotnictví . A další trochu skrytý fakt . Tato vláda se zavázala přijít s novým systémem pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce . ~~Nepřišla .~~ To , co dělala do této doby , byla forma ad hoc navyšování , jak to zrovna šlo a hlavně bylo politicky průchozí . Navrhovaná změna je opět dočasná a navíc komplikuje pozici budoucí vládě . On sice tento návrh možnost vydávat nařízení , kterým by se jinak třeba i dle potřeb následující vlády dalo s vyměřovacím základem manipulovat , zachovává , ale fakticky jen neumožní , protože vždy zákon přebije , v uvozovkách , nařízení . Co z toho všeho , co bylo řečeno , vyplývá ? Jestliže je objektivním nedostatkem právní úpravy odvodu za státní pojištěnce jejich nepředvídatelnost do budoucnosti , jestliže je problémem této úpravy časté zpolitizování tohoto rozhodnutí , jestliže je nedostatkem nynějšího stavu , že máme jeden údaj v zákonné normě a pak složitě dohledáváme realitu v podzákonném právním předpise , je nutné přijít s řešením , které tyto nedostatky napraví . Přijatelné řešení si dovoluji nyní předložit v podobě dvou pozměňovacích návrhů . Konkrétně navrhuji návrat k něčemu , co již systematika příslušného zákona historicky znala a na co již máme zavedeno tímto zákonem pojmosloví . Tedy navázat odvody za státní pojištěnce na výši průměrné mzdy . Zákon č . 592 / 1992 Sb . ve svém § 3 a definuje průměrnou mzdu jako částku , která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok , který o dva roky předchází kalendářnímu roku , pro který se průměrná mzda zjišťuje , a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu . Omlouvám se za tu složitou definici , ale jinak to nejde . Jak už jsem řekla , tento postup již oblast zdravotnictví historicky zná a plně koresponduje s postupem výpočtu základu u důchodového pojištění . Vzhledem k tomu , že zcela přesnou výši průměrné mzdy vlastně na čtyři roky dopředu , tedy pro rok 2021 , není možné určit , stáli jsme před zásadním problémem určení poměrů její výše vůči odvodům za státní pojištěnce . Po dlouhých debatách jsme se rozhodli pro nastavení ve výši 27 % z průměrné mzdy . Tak jak byla nastavena trajektorie růstu odvodů za státní pojištěnce , se tato hranice jeví jako přirozené pokračování tohoto trendu . Jinými slovy , v roce 2021 bychom na tuto výši odvodů tak jako tak dosáhli . Buď vstupem a z rozhodnutí následujících vlád , nebo schválením vládního návrhu zákona . Svůj pozměňovací návrh jsem připravila ve dvou variantách . První pracovně nazývám skok , tedy s účinností od 1 . 1 . 2018 by vstoupil v účinnost námi navrhovaný systém pravidelného vývoje vyměřovacího základu jasně definovaného , systémového , bez možnosti dodatečných zásahů exekutivy a odpolitizující tuto platbu , a to ve výši zmíněných 27 % z průměrné mzdy . To by , nepopírám , vneslo do zdravotnictví skokově výrazně více finančních prostředků , než předpokládá vládní návrh , ale prostředků , které jsou podle mého názoru životně důležité , potřebné a v dobách hospodářského růstu jistě i mají možnost být ufinancovány ze státního rozpočtu . Druhá varianta , kterou jsem si nazvala opět pracovně schody , kopíruje v mnohém záměr vlády . Rok 2018 ponechává v gesci již platného nařízení , pro rok 2018 stanovuje vyměřovací základ na 26 % z průměrné mzdy a pro další léta již zmiňovaných 27 % z průměrné mzdy . Vážené dámy , vážení pánové , jsem přesvědčena o tom , že ať už podpoříme kterýkoliv z mých předložených pozměňovacích návrhů , a já vás o to prosím , uděláme pro předvídatelnost příjmů a stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění líp a více , než kdybychom schválili návrh v původní , tedy této vládní podobě . Velmi vám děkuji za pozornost a případně i za podporu . Ke svému pozměňovacímu návrhu bych se potom ráda přihlásila v podrobné rozpravě . (17.00 hodin) Místopředseda PSP Vojtěch Filip Dobré odpoledne , vážené paní a pánové , členové vlády , poslanci , poslankyně . Děkuji paní Soně Markové za její vystoupení . Eviduji její přihlášku do podrobné rozpravy . V obecné rozpravě ještě má slovo pan zpravodaj . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Rostislav Vyzula ~~Děkuji , pane předsedající .~~ Dámy a pánové , já bych vás chtěl seznámit s pozměňovacím návrhem , ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě . Týká se legislativně technické úpravy , která souvisí s tím , že jeden zákon byl přijat dřív než ten druhý , a tím pádem došlo k tomu , že v dřívějším zákoně je zastaralá terminologie . Týká se to tzv . zákona o přestupcích , tj . zákona č . 250 / 2016 Sb . , o odpovědnosti za přestupky . Mělo by zde dojít k záměně slov - správní delikt se bude nahrazovat slovem přestupek . ~~Děkuji vám .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení v obecné rozpravě . Ptám se , kdo další se do obecné rozpravy hlásí . Pokud nikdo , obecnou rozpravu končím . Ptám se na závěrečná slova v obecné rozpravě - pan ministr , pan zpravodaj ? ~~Není zájem .~~ ~~Otevírám rozpravu podrobnou .~~ První přihlášená je paní poslankyně Soňa Marková , pan zpravodaj má ale přednostní právo , takže pan zpravodaj s přednostním právem v podrobné rozpravě . Pojďte , pane zpravodaji , máte slovo . Poslanec Rostislav Vyzula ~~Děkuji , pane předsedající .~~ Dovolte mi , dámy a pánové , abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu , který je v systému uveden pod č . 6391 a týká se té legislativně technické úpravy , jak jsem o ní před chvílí mluvil . ~~Děkuji vám .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení v podrobné rozpravě . Nyní paní poslankyně Soňa Marková . Prosím , paní poslankyně , máte slovo . Poslankyně Soňa Marková ~~Děkuji za slovo .~~ Já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu v těch dvou variantách , jak jsem tady odůvodnila v obecné rozpravě . Je to pozměňovací návrh vložený do systému pod číslem 6405 . ~~Děkuji .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji paní poslankyni Soně Markové a ptám se , kdo dál do podrobné rozpravy . ~~Písemnou přihlášku nemám .~~ Nikoho nevidím , podrobnou rozpravu tedy mohu končit s tím , že jsme ve druhém čtení , žádný návrh , který by byl hlasovatelný po podrobné rozpravě ve druhém čtení nepadl . Mohu tedy i ukončit druhé čtení tohoto tisku 1018 , bodu č . 28 . Děkuji , pane ministře , děkuji , pane zpravodaji . Budeme pokračovat v dalším bodu našeho jednání a tím je bod číslo