Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-01-18 ps2013-054-06-010-063 [ParCzech.ana]

Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~63 .~~ Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů ( zákon o zahraniční službě ) / sněmovní tisk 994 / - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek . Prosím , pane ministře , máte slovo . Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den , pane místopředsedo . Vážení kolegové , paní poslankyně , páni poslanci , dovolte mi tedy , jak bylo řečeno , abych vám předložil dnes návrh zákona o zahraniční službě , což je pro mě docela mimořádná věc , že tady dnes předstupuji s tímto zákonem . Protože je vlastně Česká republika jedna z mála zemí , která podobný zákon nemá . Myslím si , že drtivá většina , mohu říci , států Evropy má podobný speciální zákon o zahraniční službě . My jsme opravdu jedna z posledních , která ho nemá . A já jsem rád , že se nám podařilo tu práci dovést tak daleko , že dnes mohu tento návrh zákona před vás předložit . Myslím si , čas pro přijetí takovéhoto zákona tady zrál poměrně dlouho , takže si mohu dovolit prohlásit , že opravdu teď již nazrál pro to , aby ten zákon byl přijat , protože ta příprava trvala skoro , řekl bych , desetiletí . A teď je ten čas velice důležitý , nebo změněný , a možná ta naléhavost je větší než kdykoliv jindy , z několika základních důvodů . Ten první je ten , že jsme přijali a schválili zákon o státní službě , který sice byl přijat , ale ten zákon , jak samozřejmě se potvrzuje , neřeší zvláštnosti zahraniční služby . To je třeba rotace lidí , která je něco , co nemá nikde jinde obdobu , na žádném dalším resortu . A specifika , která souvisejí se všemi zvláštnostmi toho , že lidé , kteří pracují na Ministerstvu zahraničí , často musí vyjíždět a zase se vracejí , a odjíždějí do zemí často vzdálených , je třeba řešit otázku rodinných příslušníků a řadu dalších věcí . Problémy , které jinde prostě nemáme . A pak je tady ještě jedna okolnost , která k tomu přibyla , velmi významná , a to je unijní novela , nebo unijní směrnice , která byla přijata , o konzulární pomoci zemím nezastoupených států . Abych vysvětlil , o co se jedná . Je to vlastně unijní směrnice , která říká , že v případě , že některý stát třeba Evropské unie nemá v nějaké zemi zastoupení , tak může využít konzulárních služeb jiného unijního státu . A teď jde o to , že na to , abychom mohli tuto směrnici naplnit , potřebujeme mít definované ty konzulární služby , které Česká republika poskytuje , abychom je mohli od jiných států chtít a jiným nabídnout , a to vlastně v této chvíli u nás neexistuje . My sice máme nějakou vnitřní směrnici na Ministerstvu zahraniční , kterou si upravujeme to , na to má občan nárok v konzulární službě , když se ocitne v nepříjemné situaci v zahraničí , ale je to jenom vnitřní směrnice , nemá to vlastně podobu zákona . A teď se ocitáme v situaci , kdy to máme naplnit z hlediska i unijních požadavků , a nemáme to nikde vyčteno . A práce na tomto zákonu o zahraniční službě nám dala příležitost poprvé tady tyto závazky , které na sebe stát bere v oblasti konzulární služby , vložit do zákona . Takže to je další důvod , poměrně silný , který také je pro to , abychom už dnes konečně to zrání , to dlouhé zrání zákona o zahraniční službě dovršili tím , že tady budeme mít plod , který konečně budeme moci sklidit . Takže tohle je další argument , proč si myslím , že bychom měli dále neprodlužovat tento stav , kdy nemáme specifika zahraniční služby nikde podchycena , zahrnuta , zohledněna a kdy vlastně to stále řešíme ad hoc a improvizovanými cestami a dohodami s Ministerstvem financí a podobně . Je to prostě nenormální stav . Tohle si myslím , že bychom neměli prodlužovat a měli bychom přijmout zákon o zahraniční službě . Já si myslím , že jsme vám ho tady předložili v podobě , na které jsme pracovali poctivě , a teď jsme připraveni vést rozpravu . Jsme připraveni ji vést ve výborech . A dopředu avizuji jenom několik věcí , které možná stojí za to zmínit , protože to určitě bude zajímat poslance , kteří se budou tím zákonem zabývat . Vy byste se určitě ptali , jestli zákon o zahraniční službě umožňuje , aby byly do zahraničí na pozice vyslanců , velvyslanců vysílány také osoby , které nejsou ve služebním poměru na Ministerstvu zahraničí . Já vám tedy rovnou tady odpovídám na možné otázky , že ano , že tento zákon to bude umožňovat , aby na velvyslance byli vysíláni i ti , kteří nejsou v pracovním poměru na Ministerstvu zahraničí , tak jak je to i v celé řadě jiných zemí světa . Tady jsme našli způsob , jak pomocí té duality služební poměr - pracovní poměr vytvořit možnost pro přijímání i těch , kteří přicházejí zvenku . Samozřejmě to musí proběhnout patřičnou procedurou mezi premiérem , prezidentem a podobně . Ale je možné takto jmenovat velvyslancem i toho , kdo není v pracovním poměru na Ministerstvu zahraničí . (14.40 hodin) Co bych možná ještě zmínil . Zásadní věc je to , co už jsem naznačil , že v tomto zákonu skutečně jsme poskytli poprvé přehled konzulárních činností , které Ministerstvo zahraničí vykonává pro občany , takže to usnadňuje orientaci občanům . Tento zákon jasně řekne , na co mají nárok . To jsou často takové věci , které se týkají ověřování listin . To jsou věci , které se týkají matričních agend , když se třeba někomu narodí v zahraničí dítě , a podobně . Tam je celá řada věcí , na které jsme připraveni . Máme to v popisu práce , že tyto věci pro občany České republiky máme činit . A opravdu takovýto soupis nikde neexistoval , nebo nebyl k dispozici . Teď to bude v zákoně a občané budou vědět , že všechny tyto činnosti v oblastí právních služeb , ověřování a podobně , jsme připraveni pro ně dělat . Tak si myslím , že je také docela zlomová věc , že se takto vyjasní a zpřehlední ta konzulární činnost , která je také v poslední době velice akutní . Také díky tomu , že dnes existuje bohužel celá řada důvodů , proč se naši občané v zahraničí dostávají do obtížných komplikovaných situací . A i to je další důvod , proč tomu teď dát jasná pravidla a jasný seznam povinností , ke kterým se hlásíme . Je tady také upraveno to , co se týká onoho problému zaměstnávání rodinných příslušníků , u kterých máme často zájem , aby vyjeli , aby se rodiny netrhaly díky tomu , že někdo dostane pracovní poměr v zahraničí . Samozřejmě jsou tam stanoveny podmínky , za jakých ty rodinné příslušníky jsme připraveni zaměstnat . Samozřejmě , že to neplatí všude . Neposíláme rodinné příslušníky s velvyslanci do míst , která jsou nebezpečná , jako rovnou řeknu Bagdád , Kábul a podobně . Tam je to dokonce , rovnou vám řeknu , nežádoucí . A my bychom ani neakceptovali , kdyby tam někdo chtěl vzít s sebou rodinné příslušníky . Takže to neplatí jako dogma . Místa , která jsou označená třeba tím označením FX , to jsou ty nejtěžší ambasády z hlediska bezpečí , tam samozřejmě rodinní příslušníci vůbec nemohou . To vám říkám proto , abychom si uvědomili , že jsou opravdu velká specifika zahraniční služby . Že je třeba , abychom měli zákon , který všechny tyhle variace pokrývá . To žádný zákon o státní službě , který se zabývá standardními situacemi , není schopen pokrýt . My jsme třeba teď tento stav s tímto zákonem o státní službě řešili tím , že jsme samozřejmě v řadě věcí hledali dohodu . Zaplať pánbůh se nám ji povedlo najít , dohodli jsme se ve vládě , především tedy s Ministerstvem financí . Takže to teď překlenujeme nějakým improvizovaným obdobím . To se nám , řekněme , daří , ale je to jenom přechodné . Potřebujeme zákon , který by těm věcem dal jasná pravidla , abychom vyřešili všechny problémy , které souvisí s rotacemi našich zaměstnanců , s jejich rodinnými příslušníky a třeba i s takovou věci , jako je připojištění . Protože my jsme bohužel dnes neměli ani možnost připojištění pro ty , kteří působili v zahraničí , pro různé komplikace , které mohou v zahraničí nastat . Takže nyní se tady otevírá možnost pro naše zaměstnance , aby se pojistili takovým způsobem , jako je to běžné v celé řadě jiných zemí , kde tohle vyřešené mají . A to také nejsou jenom nějaké abstraktní úvahy . Asi si dobře vzpomínáte , že se nám dokonce stalo , že český velvyslanec byl zabit při plnění služby . Není to tak dávno , kdy se to stalo v Asii . To znamená , že bohužel máme i situace , kdy dochází k těm nejhroznějším událostem při plnění diplomatických povinností , a není to tak dávno , kdy k tomu došlo . Je potom špatné , když takovou věc řešíme ad hoc , protože na to vlastně neexistují pravidla . To znamená , abychom i na takovou věc , když se stane něco vážného , neřkuli úplně tragického , byli schopni odpovídajícím způsobem zareagovat a nevymýšleli nějaké ad hoc řešení nebo řešení , které vychází pouze ze zákoníku práce . Takže i tyto věci jsou tady poprvé v historii upraveny a věřím a stojím si za tím , že tento zákon je velmi potřebný , že je to přelomová věc a že přichází v čas , kdy to opravdu už naléhavě potřebujeme z těch důvodů , které jsem tady řekl . Zákon o státní službě a nová unijní směrnice , která nám ukládá , abychom konzulární povinnosti měli přesně stanovené , což se tady poprvé také děje . Takhle jsem tedy alespoň rámcově vytyčil rozpravu , kterou tady povedeme , tedy především ve výborech Sněmovny a kde jsme připraveni zodpovědět všechny dotazy a vyjasnit všechno , co jsme zamýšleli , a objasnit , proč jsme to zrovna takto napsali . Děkuji za pozornost a těším se na debaty , které povedeme . Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám a prosím , aby se nyní slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Robin Böhnisch . ~~Prosím , pane poslanče .~~ Poslanec Robin Böhnisch Děkuji za slovo , pane místopředsedo . Dobré odpoledne , dámy a pánové . Nerad si jako zpravodaj ulehčuji práci tou oblíbenou formulkou , že pan ministr řekl všechno podstatné a není už takřka co říct . Vynasnažím se ještě najít několik zajímavých detailů či příkladů . V každém případě , jak známe pana ministra Zaorálka , který bývá ve svých projevech velmi komplexní , tak už jsou takové postupy velmi problematické . Je to skutečně dluh starší než nějakých 23 až 25 let . Je to návrh zákona , který dlužíme diplomatům . Koneckonců málokdy se na debatu a rozhodnutí Poslanecké sněmovny upírají oči z celého světa . Dnes tomu tak je a nijak to neumenšuje fakt , že jde především o oči našich diplomatů na našich zastupitelských úřadech po celém světě . V současné době , jak už říkal pan ministr , neexistuje ucelený právní předpis , který by systematicky řešil problematiku naší zahraniční služby . Prozatím se odrážíme od kompetenčního zákona a mezinárodního práva , například od Vídeňské úmluvy . Ta ovšem samozřejmě řeší naší zahraniční službu mimo Českou republiku , nikoliv chod samotné centrály , tedy Ministerstva zahraničních věcí . Samozřejmě se také dnes řídíme zákonem o státní službě , který byl i právě pro potřeby zahraniční služby novelizován v minulém roce , protože se ukázalo , že například i kvůli tomu známému postupu , rotaci pracovníků z centrály do zahraničí a ze zahraničí zpět na centrálu , není zákon o státní službě zcela použitelný . Návrh zákona vtělený do tisku 994 vymezuje základní pojmy , zásady výkonu zahraniční služby , definuje v několika paragrafech zastupitelský úřad , definuje výkon zahraniční služby a například také diplomatické a konzulární hodnosti . Návrh má i implementační rozměr v oblasti konzulární ochrany nejen občanů České republiky , ale i takzvaných nezastoupených občanů , tedy občanů zemí Evropské unie , kteří nemají v teritoriu svůj zastupitelský úřad . Dále se zákon zabývá matriční agendou , státoobčanskou agendou , volební agendou a dědickou agendou . Důležitou částí je hlava pátá , která se věnuje služebnímu a pracovnímu poměru , tedy vzniku poměru , personální radě Ministerstva zahraničí , změnám služebního poměru a použití pracovního poměru , možnostem odměn a tak dále . Co je důležité , řeší se problematika zdravotního a sociálního pojištění , odškodnění za následky vzniklé při výkonu zahraniční služby nebo práce v zahraničí . Za pozornost v tomto smyslu stojí především § 3 a související část důvodové zprávy na stranách 77 až 79 , což doporučuji jako zajímavé čtení . Zapomenout nelze ani část týkající se kontinuálního vzdělávání diplomatických pracovníků . Řeší se kromě těch zásadních věcí , například pojištění , věci i méně důležité , jako je třeba problematika darů a jiných výhod , které může diplomat přijmout . Víte , že ve služebním zákoně je to limit 300 korun , což je pro potřeby zahraniční služby částka těžko akceptovatelná a přivádí to naše diplomaty do úzkých v případě naplňování jejich poslání v zahraničí . Zákon je speciálním k zákonu o státní službě . Tento zákon také v částech novelizuje , stejně jako zákon o důchodovém pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění . Dodávám , že byla vypracována i zpráva RIA . Podstatný údaj z této zprávy je dopad na státní rozpočet v případě zvýšení nároků o 27 milionů 376 tisíc korun ročně . Na závěr chci poděkovat za pevné zařazení tohoto bodu . Je to věc , která je naléhavá . Z tohoto důvodu ještě avizuji , že v rozpravě navrhnu zkrácení lhůty na projednání ve výborech , doufám , že to bude výbor zahraniční , na 30 dnů . ~~Prozatím děkuji za pozornost .~~ (14.50 hodin) Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Já vám děkuji .~~ Otevírám obecnou rozpravu , do které eviduji tři přihlášky . Eviduji i jednu faktickou poznámku , ale faktická poznámka může nastat až poté , co se rozběhne rozprava . Nejprve tedy paní poslankyně Fischerová , připraví se pan poslanec Klán . ~~Prosím .~~ Poslankyně Jana Fischerová Pane předsedající , děkuji vám za slovo . Vážený pane ministře , paní ministryně , vážené dámy , vážení pánové , protože jsem členkou zahraničního výboru , tak jsem se věnovala také trochu tomuto zákonu o zahraniční službě a o změně některých dalších zákonů . Na úvod řeknu jenom takovou krátkou vsuvku . Byla jsem tu včera , kdy jsem vnímala velice dobře odpolední rozpravu , která se týkala takzvaného zákona o rozpočtové odpovědnosti . Zdůrazňuji , že já jsem sice z opozice , jsem za ODS , a tam jsem včera byla úplně na jiné lodi než koalice . Přiznám se , že včerejší odpoledne vůči tomu , jak dopadlo hlasování koalice i zastoupením Úsvitu a s jeho podporou , mě vůbec nepřesvědčilo o tom , že to bylo v pořádku . Teď zase potěším pana ministra , který je z koalice , že na tento zákon o zahraniční službě , jak jsem ho studovala , mám naopak pozitivní názor , aby byl tedy klidný . Najdeme tam možná něco , ale chci říci , že tento zákon s dopadem na další zákony je v takové fázi , že já osobně doporučím jeho postoupení do dalšího čtení . Tak jak jsem si četla i důvodovou zprávu , zákon není obsáhlý , má asi 30 stran , 64 paragrafů . Zdůrazním některé věci , které mě zaujaly , nebo věci , které mám zkonzultované s diplomaty , kteří působí za Českou republiku v zahraničí a pak zase přijdou na Ministerstvo zahraničních věcí . To je ta rotace , jak zde bylo řečeno . Je to opravdu velice specifické , a proto si myslím , že tento zákon je zde dnes namístě . Pan ministr zahraničních věcí řekl , že to je mimořádná věc . Já se potom budu ptát - bylo tady už navrženo , že budeme žádat zkrácení lhůty k projednání - jak vidíte vizi , jestli opravdu ještě letos by mohl vstoupit v účinnost . Je tam sice napsáno v důvodové zprávě , že se předpokládá následující den následujícího měsíce , neboli druhý den následujícího měsíce , až to bude uvedeno v účinnost . Česká republika je opravdu jedním z posledních států , které ještě tento zákon o zahraniční službě nemají jako zvláštní zákon . Někde o tom mají přímo takzvaný statut při ministerstvu . My jsme po tom dlouhém vyjednávání a přípravě dnes přistoupili k tomu , že jsme v prvním čtení . Organizace zahraniční služby dosud vycházela ze zákoníku práce , ale v současné době je především upravena zákonem 234 / 2014 Sb . , o státní službě , ve znění pozdějších předpisů . Víme , jak vznikal zákon o státní službě , a víme , že právě mnohdy komplikuje život dejme tomu hlavně při výběrových řízeních , kterých je na Ministerstvu zahraničních věcí obrazně řečeno tuny , čili hodně , hodně . Proto i v tom zákonu , jak jsem si přečetla , jsou některé výjimky , kterými by se toto výběrové řízení mohlo zjednodušit a urychlit . Novela vymezuje zásady výkonu zahraniční služby , určuje , které útvary jsou zastupitelským úřadem , a definuje jejich náležitosti a pravomoci . Bere také v potaz rozdělení výkonu služby , což je v zahraničí nebo tady u nás v České republice na ústředí . Definuje také hlavní náplň obou podob zahraniční služby . Dále zákon explicitně vymezuje konzulární činnosti , to už zde bylo řečeno , že to je i v rámci novely unijní směrnice . Je také zvýšena jistota občanů České republiky , kteří žijí v zahraničí . Jedná se například také o činnost notářské povahy nebo ověřovací činnost , která nebyla dosud upravena adekvátním právním předpisem . Zákon také upravuje služební a pracovněprávní vztahy v zahraniční službě a hlavně zajišťuje - to je oblíbené slovíčko v rámci tohoto zákona - plynulou rotaci zaměstnanců . To jsou ty známé přesuny do zahraničí a nazpátek , jak se říká , vy víte jak , nahoru na ústředí tady v Praze . Je to přesouvání do zahraničí a naopak pomocí zavedení i překlenovacích pracovních míst usnadnění předávání agendy při střídání zaměstnanců . Také usnadňuje zařazení zaměstnanců jiných úřadů do Ministerstva zahraničních věcí na základě školení na zahraniční pozici . Tento zákon také stanoví , že přesun mezi zastupitelskými úřady nebo vytvoření nového zastupitelského úřadu v zahraničí není změnou systematizace a tyto operace se v tomto důsledku budou moci provádět mnohem flexibilněji . Vím , že právě ta výběrová řízení nejsou mnohdy opravdu jednoduchá a zejména pracovníci , jak se říká , zamini neboli Ministerstva zahraničních věcí , kteří jsou v zahraničí a mají přestoupit na jinou pozici , tak mnohdy to musí probíhat i po skypu a je to opravdu velmi osobité a úplně jiné než v pozici jiných resortů , jiných ministerstev . Bylo zde už krátce řečeno , že tato nová právní úprava také bude mít dopad na státní rozpočet . Nemáme tu vicepremiéra pana Babiše , kterého bych se hned zeptala - dočetla jsem se , že to s ním bylo konzultováno - , jestli s tím opravdu počítá , protože v důvodové zprávě je zejména u § 43 , § 44 a § 53 tento dopad vyčíslen . Pan zpravodaj už o tom mluvil , tak to nebudu opakovat . Je zde také vyčísleno , kolik takových státních zaměstnanců v zahraničí je . Je to 1 053 , ale nejsou v tom započítáni členové rodin . Říkám jen to celkové číslo diplomatů v zahraničí . Navrhovaná právní úprava také přestavuje větší právní jistotu pro občany České republiky , včetně těch , co se v zahraničí ocitnou v situaci , kdy budou potřebovat konzulární ochranu . Už se blížím k závěru . Jenom se zmíním , co to vlastně projednáváme a co to vlastně je ta diplomacie . Wikipedie říká , že to je prostředek k dorozumění mezi státy . Já říkám - nejen mezi státy , ale je to mnohdy hlavně mezi lidmi . V celém světě je to velice důležité . Při setkání se studenty , kteří studují právě diplomacii , jsem mezi nimi měla možnost poznat velmi šikovné studenty . Měli jsme je na zahraničním výboru dokonce s těmi , co absolvují nebo absolvovali diplomatickou akademii při Ministerstvu zahraničních věcí . Já bych jim moc přála , aby měli podmínky nastavené dobře a aby mohli vstoupit do procesu vybírání nových diplomatů , protože to jednoduché není . Tady bylo řečeno panem ministrem , že bude možné brát i jiné lidi mimo ty , co už jsou ve státní službě , a proto se ptám , jestli i těmto mladým lidem bude tato cesta otevřena . Pak se ještě domnívám , že je na nás , abychom podpořili tuto vládní novelu zákona o zahraniční službě a vytvořili tak odpovídající podmínky a hlavně odpovídající profesní růst těmto lidem . Děkuji vám všem za pozornost . Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji , paní poslankyně . S přednostním právem se nyní hlásí - já se omlouvám , eviduji dvě faktické poznámky . Nejprve pan poslanec Opálka , pak pan poslanec Šarapatka a poté dostanete s přednostním právem slovo , pane předsedo . ~~Prosím , máte slovo .~~ (15.00 hodin) Poslanec Miroslav Opálka ~~Děkuji , pane místopředsedo .~~ Já se omlouvám , trošku zneužívám faktickou poznámku , protože mám další jednání , ale já bych chtěl říci , že stejně jako jsem hovořil včera , tento zákon prokazuje , že příprava , průběh schvalování a schválení zákona o státní službě se nám moc nepovedlo . Vidíte , že z toho musíme vyčlenit celou jednu velkou část , protože služební zákon je opravdu o něčem jiném než zákon o zahraniční službě , která se blíží svou specifikou k problematice , kterou řeší i ozbrojené složky . Oni totiž ti diplomaté jsou vysíláni , tam mají určité penzum úkolů , ne pracovní dobu , kterou musí splnit , a pak se nám vracejí , a aby se dostali na stejnou pozici platovou , tak musí často procházet výběrovým řízením , v kterém se taky nemusí umístit . Čili je tady velká nejistota . Chtěl jsem doplnit jenom tady tuto jednu malou část kromě toho , co všechno říkala kolegyně Fischerová , protože ten zákon je víc než potřebný . A já bych znovu apeloval , ať už nehloupneme a nepodléháme tlaku nějaké Rekonstrukce státu a jiných lobby skupin , protože pod tlakem se sice tlačí nejlepší olej , ale asi ne nejlepší zákony . ~~Děkuji .~~ (Potlesk vlevo.) Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Děkuji .~~ Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Šarapatka . ~~Prosím , pane poslanče .~~ Poslanec Milan Šarapatka Děkuji za slovo , pane předsedající . Vážené dámy a pánové , já tedy nejsem na rozdíl od své předřečnice členem zahraničního výboru , ačkoliv jsem patnáct let působil na postu velvyslance , ale chtěl bych říct , že jsem současnému vedení ministerstva opravdu vděčný , že tento návrh zákona vznikl , s jedinou výjimkou . Pan ministr tady řekl , že přichází v pravý čas . ~~S tím já nesouhlasím .~~ Ten zákon tady měl být dvacet let . ~~Děkuji vám .~~ Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Děkuji vám .~~ Oznamuji , že s náhradní kartou číslo 54 bude hlasovat pan vicepremiér Pavel Bělobrádek . A nyní přednostní právo pana poslance Schwarzenberga . ~~Prosím .~~ Poslanec Karel Schwarzenberg Pane předsedající , pane ministře , zajisté je velice chvályhodné , že konečně dostaneme služební zákon o diplomatické službě . Byl nutný , posouval se po dlouhá léta a jsem velice vděčný , že k nám teď přijde . Nicméně musí být ještě důkladně přepracován a musíme si také uvědomit , že jsou jisté mezery . Například jak známo , velvyslance jmenuje pan prezident . Zákon stanoví ale , kdo může , má předpoklady , aby sloužil u Ministerstva zahraničí . Co se stane , když pan prezident jmenuje někoho - což má právo - , který by těmto předpokladům neodpovídal ? Pak máme opravdu problém , že bychom měli jmenovaného velvyslance , který by ale nebyl zaměstnán Ministerstvem zahraničí . Tady si musíme opravdu rozmyslet , jestli nějakou ústavní úpravu nebo něco uděláme . Největší nebezpečí pro zahraniční službu je , když demotivujeme naše pracovníky . A tady mám jisté pochyby o tom , jestli generelní povolení , že velvyslanci můžou sloužit až do sedmdesátky , je správné . Ano , existují výjimečné situace , kdy to podporuji taky . Ale to jsou opravu výjimečné situace , kdy nemůžeme očekávat , že ve firmě , kde oproti jiným provozovnám každý mladší může déle čekat na pozici na vytoužené místo velvyslance , že bude motivovat naše spolupracovníky . To bych prosil se nad tím zamyslet . A taky v poslední době narůstající tlak dosadit na velvyslanecké místo lidi z politických důvodů . Zase kmenový zaměstnanec , který pracuje v oboru , který je zkušený diplomat , je potom lehce samozřejmě frustrován , když v posledním okamžiku se někdo jiný pošle , s diplomatickým povoláním mnoho co (nesrozumitelné) není . Taky se musíme pozorně podívat na vzrůstající praxi z jiných ministerstvech lidi vyslat na diplomatickou misi . Je to pro velvyslance poněkud obtížné , když tam jsou lidi , kteří jemu nepodléhají , vlastně jinému ministerstvu a tak . Takže já bych řekl , zákon je v zásadě dobrý nápad , má taky mnoho dobrých nápadů , ale musíme ho ještě přepracovat do detailů , aby ty mouchy , které tady jsou , byly vychytány . Ale děkuji všem , kteří ten zákon připravili . Konečně se v té záležitosti pokročilo . Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Děkuji vám .~~ Budeme pokračovat v obecné rozpravě , do které eviduji dvě přihlášky . Nejprve vystoupí pan poslanec Klán a připraví se pan poslanec Grospič . ~~Prosím , pane poslanče .~~ Poslanec Jan Klán ~~Děkuji za slovo .~~ Hezké odpoledne , vážený pane místopředsedo , vládo , dámy a pánové , vážený pane ministře , vážený pane zpravodaji . Už tady zaznělo , že tento zákon tady měl být dávno . Ano , měl už tady být oněch dvacet let . Podobně jako služební zákon , který jsme tady schvalovali po dlouhém extempore v roce 2014 . Já právě navážu na služební zákon , který už byl nějakým způsobem psán v té Ústavě , když vznikla v roce 1992 . Poté začal platit v roce 1993 . Ale zákon o zahraniční službě stále chyběl . Stále chyběl , chyběl do dnešních dní , a já se budu pana ministra ptát , proč chyběl do dnešních dní . Já chci vědět , které další státy nemají zákon o zahraniční službě . Byl bych velice rád , kdyby je pan ministr vyjmenoval , a taky mě zajímá , v jaké fázi to mají ony , tyto státy , rozpracováno , jestli jsme opravdu posledním státem , jak tady argumentujeme snad u všeho poslední dobou , že to jsou další zákony , kde jsme posledním státem , jako je třeba ratifikace Pařížské dohody , že jsme poslední stát , tak mě opravdu zajímá , zda jsme opravdu tím naším posledním státem , jestli je to opravdu zase Česká republika . ~~Navážu na služební zákon .~~ Ve služebním zákoně nějakým způsobem je zapracována ona zahraniční služba , a mě fascinovalo , je to rok , kdy jsme tady vyjednávali nějakým způsobem výjimku 70 let pro velvyslance . My jsme tenkrát zachraňovali dvě velvyslankyně , paní Filipi a paní Klausovou , které dovršily 70 let . Udělali jsme výjimku pro další výjimku , tak aby mohly svůj mandát v klidu a pohodě dokončit , jedna na Slovensku , druhá v Sýrii . Já nemám nic proti těmto dvěma velvyslankyním . ~~Vůbec nic .~~ Mně spíš jde o to , že se tady zase dělá výjimka pro výjimku . Ale nyní přijde to podstatné . Zahraniční služba je přece služba státu . Proč tedy by měla být samostatně v zákoně zahraniční služba ? Když se vrátím k zákonu , který se tady před rokem projednával , těch 70 let . Tenkrát už se tam mluvilo v § 67 o tom , že úředník Ministerstva zahraničních věcí může být vyslán na jeden rok pryč bez jeho souhlasu . Jak to je v současnosti ? ~~Stále to platí ?~~ Nebo jak je to v zákoně ? Přiznám se , že jsem ten zákon úplně do detailu nestudoval z pohledu zahraniční služby , protože nejsem členem zahraničního výboru , ale výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj , kde jsme řešili služební zákon a právě jeho konotace . Nyní se vrátím k tomu vztahu zahraniční služba . Zahraniční služba by měla mít tedy vlastní zákon , a pod služební zákon by tím pádem přestala spadat . Já s tím trošičku mám problém a lehce nesouhlasím . ~~Odůvodním , proč nesouhlasím .~~ Jde přece o státní službu . A teď argument proti Ministerstvu zahraničních věcí , které tento zákon o zahraniční službě předkládá . Podle toho argumentu , který tady je , to tedy znamená , že Ministerstvo zahraničních věcí nechce , aby do budoucna bylo součástí ústředních orgánů státní správy . Alespoň tak to trošičku chápu já . Nebo tedy pro Ministerstvo zahraničních věcí prostě nebude platit kompetenční zákon , který vymezuje jednotlivé kompetence mezi ústřední orgány státní správy , tedy ministerstva a další ústřední orgány státní správy , jak jsou uvedeny v kompetenčním zákoně ? Jak to tedy , pane ministře , bude fungovat dál ? Nebo jak si to mám vykládat ? ~~To je další problém .~~ (15.10 hodin) Ministerstvo zahraničních věcí ale přece realizuje státní politiku v oblasti zahraniční politiky státu . Nebo si snad pan ministr Zaorálek a další realizují svoji soukromou politiku ? I když to tak někdy skutečně vypadá , že se někteří ministři a ministryně realizují svoji soukromou politiku , zahraniční politiku , a nikoli státní veřejnou politiku . Jak to tedy je v tomto případě ? Jak potom vyjmout Ministerstvo zahraničních věcí z této působnosti ? Já nevím , protože tím pádem jestliže vyjmu tu zahraniční službu z té státní služby , tak v tom nastane další chaos . My budeme v takovém chaosu , že pak můžeme zrušit služební zákon . O tom jsem tady mluvil včera . Ten pak ve finále bude úplně k ničemu , protože přijde další ministerstvo , že nechce spadat tamhle do kompetenčního zákona , pak řeknou , že někdo další nechce někam spadat . Přijde třeba ministr Chvojka , který sice je teď ministrem Legislativní rady vlády , on za to nemůže , že ten služební zákon byl připraven , jak byl připraven , za to může jeho předchůdce , to je pravda , on byl vždycky zpravodaj , pan ministr - on mě určitě trošičku pochválí , budu velice rád - byl zpravodajem , on si to tady všechno bohužel , jak se říká , odnesl , když to zpravodajoval , takže to bylo poměrně náročné . Každé ministerstvo má svá specifika . Já si neumím představit , že opravdu přijdou všichni ministři a řeknou : my chceme své zákony pro svoje ministerstva , my si to chceme všechno upravit , aby ten kompetenční zákon prostě neexistoval . Je to tak , vážení přátelé , dámy a pánové . Tak nyní se vrátím k těm 70 letům . Služební zákon říká , že věk 70 let je nejzazším věkem odchodu ze státní služby . My když jsme vytvořili výjimku 70 let pro velvyslankyně , tím pádem i velvyslance , abych to genderově vyvážil , to musí být genderově vyváženo , to bychom byli někde úplně jinde , takže v tom zákoně o zahraniční službě je to jak ? Bude tam stále věk 70 let , nebo to dáme bez věku , tak aby se z těch různých pozic staly třeba trafiky , protože tak to může veřejnost vnímat , prostě že ty pozice poté budou vytvářeny uměle a budou vytvářeny jako trafiky . To pak jsou opravdu negativní věci . Já jsem si to tady napsal , že ten požadavek , když jsme tady schvalovali tu výjimku 70 let , je nesystémový a navíc zavání právě trafikantstvím , klientelismem a posiluje politizaci státní správy , kdy např . odcházející politik těsně před odchodem , před koncem volebního období , se odmění svým věrným za služby . Já si umím představit to , že někomu bude 69 let , bude vyslán jako velvyslanec někam , a tím pádem tam bude výjimka 70 let , tak ho tam necháme sloužit dál . Může to být jedna z variant , já to nepopírám . Já bych pak od pana ministra chtěl právě slyšet argumenty , proč jsme zaváděli tu výjimku . Já samozřejmě chápu , že ta výjimka byla pro ty dvě velvyslankyně , aby ten mandát mohly dosloužit . Pokud jde o důvodovou zprávu , tak jsem si ji také přečetl . O výběrových řízeních tady už také padla řeč . Já se chci zeptat , jak je to s moskevským institutem MGIMO . Pořád v tom zákoně bude ta možnost , že absolventi tohoto moskevského institutu budou vykonávat posty velvyslanců a různých zaměstnanců na ambasádách ? Jestli to tak stále bude , nebo to tam vyškrtneme . Jak to je s ostatními školami , které jsou definovány ve své podstatě ve služebním zákoně , že je daný člověk nesmí mít , ať je to vysoká škola politická , nebo nějakým způsobem se jedná o různé školy , které existovaly třeba v bývalém Sovětském svazu . To je nutné také vědět v této konotaci a v této fázi projednávání právě zákona o zahraniční službě . Já samozřejmě v této fázi trošičku svoji rozpravu ukončím , nicméně počítejte s tím , že se přihlásím třeba s faktickými poznámkami na pana ministra , tak abych mohl pružně reagovat . Potažmo vás třeba neochudím o nějaké své další postřehy , které mě samozřejmě napadnou tady v průběhu projednávání ještě tohoto prvního čtení , a uvidíme , kam se ta diskuse vyvine . ~~Zatím děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Já vám také děkuji .~~ Přečtu omluvy - dnes od 15 do 19 hodin z důvodu nemoci se omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová , dnes od 15 do konce jednacího dne se z naléhavých pracovních povinností v rezortu Ministerstva vnitra omlouvá pan poslanec Milan Chovanec a dále od 15 do 19 hodin z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Holeček . Jako další vystoupí v rozpravě pan poslanec Grospič . ~~Prosím , pane poslanče .~~ Poslanec Stanislav Grospič ~~Děkuji , pane místopředsedo .~~ Vážené kolegyně a kolegové , dovolte , abych navázal na své předřečníky a řekl primárně , že nebudu stát v cestě přijetí služebního zákona , o zahraniční službě tedy . Vítám to , že byl předložen do Poslanecké sněmovny po tak dlouhé době , a rovněž vyjádřím své přesvědčení , že měl možná z praktického pohledu předcházet služební zákon jako takový , protože když si vezmu celou tu anabázi , tak nejprve jsme upravovali služební vztahy k zaměstnancům územně samosprávných celků , pak se neustále odkládal služební zákon jako takový a posouvala se doba jeho účinnosti , až se z toho nakonec stala podmínka jmenování této vlády ze strany pana prezidenta . Ten zákon se rodil velice složitě , těžce a dovolím si říci , že tam vládní koalice udělala řadu ústupků a kompromisů vzhledem k pravé části spektra Poslanecké sněmovny , tak aby nakonec získala průchodnost tohoto zákona a podmíněně jeho souhlas . Ukazuje se v praxi totiž jedna věc , že od chvíle , co spatřil služební zákon světlo světa a vstoupil v účinnost , tak se množí jedna potřeba za druhou jej neustále nějakým způsobem , tu dílčím , tu větším , novelizovat . Když jsme měli poslední ústavněprávní výbor , tak tam zazněla zcela otevřeně , tuším ze strany pana náměstka Mlsny , věc , kterou plně chápu a souhlasím s ní , že není možné v tak krátké době předložit koncepční novelu . Nicméně já bych to obrátil v druhý sled a řekl bych : ono není asi správné ani v tak krátké době rychle reagovat na ty praktické problémy tím , že se bude předkládat jedna změna za druhou a dílčím způsobem vytloukat klín klínem . Mám trošku obavu , že zákon , který dnes máme před sebou , zákon o zahraniční službě , který řeší skutečně tu podstatu problémů části státních zaměstnanců , kteří jsou ve státní službě , slouží v zahraničí , slouží na Ministerstvu zahraničních věcí , tak tito lidé v podstatě budou postaveni prakticky před stejný problém jako ti , kteří fungují podle zákona o státní službě , že tam může nastat řada dílčích problémů , které se budou střetávat s platnými právními předpisy . V současné době je těch právních předpisů , které upravují režim zaměstnanců v zahraniční službě , téměř 29 a může se stát , a očekávám to , že velice brzy tady budeme mít novelu , která nějakým způsobem bude reagovat na problém spojený s tou či onou diplomatickou misí , s tím či oním diplomatickým zastoupením v zahraničí , a budeme se s tím vypořádávat přesně tak jako se služebním zákonem . Chtěl bych tedy znát tady odpověď , jestli je to možné , od pana ministra zahraničí či některého jiného člena vlády či tvůrců tohoto zákona , kteří se na něm podíleli z řad vládní koalice , zda skutečně tento zákon byl připravován takovým způsobem , aby byla snaha eliminovat tyto věci . Protože provádět změny ve služebním zákonu , které se týkají především vnitřní správy a ústředních orgánů státní správy , není sice nic ideálního , ale pořád je to vnitřní působnost státu a dá se to nějakým způsobem řešit . Toto je však vizitka České republiky navenek , která bude působit v zahraničí , a pokud bychom se dostali do podobné situace jako u služebního zákona , určitě by to prestiži České republiky a diplomacii České republiky příliš , příliš neprospělo . Čili já bych z tohoto pohledu chtěl právě poukázat na tyto problémy , které jsou s tímto zákonem do budoucna možná spojeny , a možná třeba ne a maluji tady čerta na zeď , ale mám vážně obavy , tak jak jsem si ho prostudovával a narychlo i důvodovou zprávu , která je poměrně obsáhlá , že tam dojde ke střetu přinejmenším se služebním zákonem a že tam dojde i ke střetu se zákoníkem práce . (15.20 hodin) Abych řekl po pravdě , příliš mě netěší , že v České republice se vytváří klima , kdy na penzum zaměstnanců , kterých je zhruba něco přes čtyři miliony , zhruba 4 miliony 100 tisíc v zaměstnaneckém poměru , působí tři už v současné době , nebo do budoucna budou působit , odlišné normy . Když pominu služební vztahy , které se týkají ozbrojených složek , ať už policie , nebo Armády České republiky , tak zde budeme mít zákoník práce , budeme zde mít služební zákon a budeme zde mít zákon o zahraniční službě , a ani jeden z těchto předpisů ovšem navzájem nevylučuje za určitých okolností použití toho druhého či třetího zákona k aplikaci potom v praxi . A to není šťastný moment , kdy ten zaměstnanec bude primárně postaven před situaci , že se jeho služební vztah nebo zaměstnanecký vztah , chcete - li , řídí určitou normou , ale musí věcně posuzovat dopad normy jiné a zohledňovat třeba i případně dopady zákoníku práce . Takže tady bych se chtěl ujistit , že zejména u té zahraniční služby tomu tak nebude . Trošku mě mrzí , že jsme tady skutečně , to zmínil už můj předřečník , reagovali změnou služebního zákona na potřeby diplomacie ve dvou případech , u dvou diplomatů , u paní Filipi a paní Klausové , že na řadu přicházejí v úvahu i někteří další diplomaté , kteří by mohli pod tento zákon spadnout , ale to se asi nestane , protože došlo k novelizaci , snad k úspěšné novelizaci služebního zákona , který bude tyto věci určitou měrou ošetřovat do budoucna . Nicméně chci znovu podotknout , že ten návrh , tak jak je tady připraven , trošičku tento problém , který byl zapracován do služebního zákona , míjí . Takže tolik zatím asi mé poznámky k tomuto zákonu . Nebudu se bránit jeho propuštění do dalšího čtení . Myslím si , že bychom ho neměli výrazně urychlovat , že bychom mu měli dát klasický čas , který se dává všem zákonům , na to , aby bylo dostatečně možné ho odpovědně projednat a zvážit všechna potenciální rizika , která by event . mohla vláda , resp . Ministerstvo zahraničních věcí , potom ještě vyprecizovat a k dalšímu projednávání sdělit . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Také děkuji .~~ S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jiří Štětina . ~~Prosím , pane poslanče .~~ Poslanec Jiří Štětina ~~Dobrý den .~~ Vážený pane místopředsedo , vážený pane ministře , dámy a pánové , jsem rád , že máme na stole tento zákon , který je velmi srozumitelný , a myslím si , že vysvětlení pana ministra , pana zpravodaje , ale i všech diskutujících mě vedou k docela dobrému pocitu , že na tomto zákoně se dá pracovat velmi dobře a že můžeme mít v poměrně velmi krátké době nesmírně potřebný zákon . Já tady hovořím v takovém malém střetu zájmů , protože moje osoba blízká je v tomto zákoně malinko obsažena . A věřte , že není jednoduché být v diplomatických službách . Myslím si , že v posledních letech se podařilo , že do diplomatických služeb odcházejí velmi kvalitní lidé a že nejsme v době minulé , a teď se nechci kolegů dotknout , když jsme do diplomatických služeb posílali lidi , kteří byli buď nepohodlní , nebo neschopní . ~~To dneska není .~~ Byl bych jenom strašně rád , aby všechny ty diskusní příspěvky a ty velmi pozitivní náměty zde byly do tohoto zákona zakomponovány , protože skutečně přinášejí velké vylepšení tohoto zákona , ale jinak sám bych byl velmi spokojen , a myslím si , že když budeme ale zkoumat , jaký je vztah zákona o zahraniční službě k zákoníku práce , ke kompetenčnímu zákonu , hlavně ke služebnímu zákonu , tak se nám to všechno velmi prodlouží . Mám jenom dvě velmi krátké připomínky . Nelíbí se mi , že limitujeme práci v diplomatických službách sedmdesáti lety . Není to proto , že bych se chtěl hlásit do diplomatických služeb , ale myslím si , že máme mezi sebou lidi , kteří jsou i v 80 letech schopní , a naopak třeba ve 40 letech si myslím , že skoro bychom s nimi už neměli počítat . Děkuji vám za vyslyšení krátké připomínky . Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Také děkuji .~~ Další faktickou poznámku má pan poslanec Klán . ~~Prosím .~~ Poslanec Jan Klán Děkuji za slovo , vážený pane místopředsedo . Dovolte , abych vaším prostřednictvím trošičku reagoval na svého předřečníka kolegu Jirku Štětinu , kterého si nesmírně vážím . Odpovím na to , proč by ten věk 70 let měl zůstat v tomto zákoně . No protože se jedná o státní službu . A služební zákon říká , že nejzazším věkem pro odchod ze státní služby je věk 70 let . To by mělo být promítnuto i do té zahraniční služby . Rozumím jakýmkoli výjimkám , že třeba někdo , komu je 75 , 80 let , je na tom poměrně dobře a bude ještě moci tu zahraniční službu vykonávat . Já s tím nemám tolik problém . Ale jestliže něco tvoříme , nějaké zákony , které jsou obecnou normou , tak mají přece platit pro všechny pořád stejně . Ne že pak přijde nějaká jiná politická garnitura a řekne : No ale nám se ten věk 70 let nelíbí , tak ho zrušíme . Nebo tam dáme věk 80 let . Mně tohle přijde poměrně nesystémové . Já jsem na to narážel už u služebního zákona , že bych se nedivil tomu , až tady bude nová politická garnitura , která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny v letošním roce , že ten zákon prostě zruší . Ona ho zruší , protože jí je na obtíž . Na obtíž jak věkově , nebo že nemůže vyměňovat podle svého politického zadání úředníky na jednotlivých ministerstvech , tak já bych se tomu ani nedivil . Ta výjimka 70 let , opravdu jsme tady o ní diskutovali před rokem , ta výjimka se udělala kvůli dvěma velvyslankyním , kvůli nikomu jinému . Já jsem proti tomu , aby ten věk mizel , protože se jedná o státní službu a na státní službu se vztahuje věková hranice 70 let . ~~Děkuji .~~ Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Já vám také děkuji .~~ Nyní tedy řádně přihlášený do obecné rozpravy pan místopředseda Vojtěch Filip . ~~Prosím , pane místopředsedo .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip ~~Děkuji .~~ Vážený pane předsedající , členové vlády , paní a pánové , dovolím si říct několik základních poznámek k návrhu zákona v tisku 994 . Za prvé , stává se mi málokdy , ale musím říct , že tentokrát jsem souhlasil s krátkým vystoupením Karla Schwarzenbergra . Návrh zákona je potřebný a věděli jsme to od samého počátku . To , že je zpracován dobře , s tím souhlasím jenom zčásti , protože vymezení jednotlivých pojmů je v pořádku . Totiž to vymezení jednotlivých pojmů je opravdu docela zásadní , ale nemyslím si , že zůstane beze změny po projednání ve výborech , alespoň za určitých okolností . Zajímavé je i to , jakým způsobem se odkazuje na některé konzulární věci . Mimo jiné my budeme pokračovat zákonem o pohřebnictví a v té konzulární službě to Ministerstvo zahraničních věcí je tedy tím . . . konzulární mise je samozřejmě tím správním orgánem , který se tím zabývá , nebo tím orgánem , který to musí řešit . Co je podle mého soudu důležité při tom posuzování , a teď hovořím , že jsme v prvním čtení , a nechci potom zdržovat ve druhém čtení a případně v podrobné rozpravě , kde se budou podávat pozměňovací návrhy . Považuji za velmi potřebné stanovit obecná pravidla , která jsou odlišná od státní služby právě tím , že to je služba specifická . Co mi tam chybí , je rozdělení té státní služby u těch států , se kterými jsme vázáni nějakou širší shodou , širší domluvou nebo mezinárodním závazkem . Zejména tedy jaký je rozdíl mezi službou diplomata , nebo pracovníka zastupitelského úřadu ať už v jakékoli funkci , ve státech Evropské unie a v jiných státech . Já myslím , že to je důležité . (15.30 hodin) Řeknu jeden konkrétní příklad , který jsem tam nenašel a který jsme tady museli řešit a který tady řešen není , který je řešen klasicky zdravotním připojištěním . Občan České republiky - nebo občanka České republiky , která je řádně zdravotně pojištěna a porodí v České republice , její děti automaticky jsou zdravotně pojištěny . ~~To samozřejmě se vyjednává .~~ Je otázka , nakolik platí zdravotní pojištění České republiky i v zemích Evropské unie , protože ten princip jednotného trhu , tedy i jednotných pravidel ve zdravotním pojištění , je velmi podstatný . Ale když se tady narodí manželce diplomata dítě , a byli jsme toho svědky , mohl bych vyprávět konkrétní velmi drsný příklad z roku 2012 nebo 2011 , resp . přelom 2011 / 2012 , protože ta dvojčata se narodila v prosinci 2011 , tak ty komerční pojišťovny odmítly děti pojistit , protože byly v inkubátoru . A to je podle mého soudu docela zásadní věc , protože po té diplomatické misi Česká republika vyžadovala nejdříve 800 tisíc a potom , když jsme to nechávali přepočítat , protože se ten konkrétní velvyslanec jiného státu v České republice na mě obrátil , já jsem se obracel na tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga , myslím , že z toho byl téměř diplomatický skandál , požadavek toho zdravotnického zařízení byl 240 tisíc korun . Tak někoho obrat , promiňte mi , o 600 tis . korun mi připadá docela jako zásadní věc . A teď si představte , že my podobnou záležitost budeme muset řešit . A podle mého soudu je potřeba rozlišit ono zdravotní pojištění , které poskytujeme českým státním občanům v České republice , máme nějaké dohody uvnitř Evropské unie o této záležitosti , nakolik platí pravidla o zdravotním pojištění , když začne občan České republiky v rámci svobodného pohybu občanů a pracovní síly na evropském pracovním trhu pracovat , tak pravidla musí platit . To pravidlo neplatí ve třetích zemích , tedy v zemích neunijních . Ale v tomto ohledu si myslím , že to je věc , která bude muset být hlouběji posouzena ve výborech při projednávání , a nejen ve výboru zahraničním podle mého soudu . A to je věc , která se týká jedné konkrétní záležitosti . Nechci nějak záměrně zdržovat , ale vzhledem k tomu , že ten zákon tady je předložen - a podotýkám , je zpracován s velkou pečlivostí , je tam řada věcí , na které jsme čekali , je , pokud jde o definice některých věcí , poměrně slušně zpracován . A pak jsou tam věci , které tam zásadně chybí nebo se musí dopracovávat . A to si myslím , že je důležité , abychom si uvědomili , v jakém společenství jsme , jestli respektujeme ty principy mezinárodněprávních závazků , které jsme přijali , nebo je chceme přijmout , a jakým způsobem to pro občany České republiky budeme zajišťovat . Jestli tedy tahle záležitost má , nebo nemá určitá pravidla . A minimálně z tohoto důvodu , abychom se vyhnuli určitému , a myslím , že to tady říkali snad všichni kolegové , kteří vystoupili , vyhnuli problému , který jsme tady měli se služebním zákonem a s jeho změnou , tak bych doporučoval panu ministrovi věc , kterou v té době už krize léta 2014 musel realizovat ministr vnitra Chovanec , že jsme měli pracovní skupinu složenou ze zástupců všech politických stran a ty věci jsme konzultovali , samozřejmě tak jak se to ve výborech vyvíjelo , na bázi pracovní porady , která na Ministerstvu vnitra byla . A pomohla tomu konečnému , i když nikoliv podle mého soudu dostatečnému řešení . Protože tam např . jsme už v té době namítali potřebu řešení výjimek , které se týkaly např . věku 70 let , ale i jiných záležitostí , jak to tady řekl kolega Klán . Že principiálně tam musí být věková hranice a pak tam musí být podmínky , za kterých striktní pravidla lze např . z důvodu třeba půlroční lhůty nebo jiného důvodu , který např . spatřujeme u paní velvyslankyně Filipi , proč tedy máme tu změnu , kterou jsme tady potom ve služebním zákonu prosazovali , proč ji máme povolit a jak se to toho povolení dotýká . Pokud jde ještě o jednu záležitost , která mě zajímá a která podle mého soudu by si i zasloužila vysvětlení i z toho pohledu fungování , a to jsou otázky zvláštních misí a styčného úřadu nebo kanceláře . V tomto ohledu je samozřejmě i otázka , jakým způsobem fungují naši honorární konzulové v zahraničí a jaký je vztah České republiky k tomu honorárnímu konzulátu , tzn . vlastně k někomu , kdo má český diplomatický pas , ale všechny ty věci vykonává vlastně za své . Je nějakým způsobem svázán s Českou republikou . To stejné platí pro honorární konzuly jiných států pro české občany , protože si myslím , že tam princip reciprocity pro jednotlivé státy musí být popsán mnohem detailnějším způsobem . To si myslím , že je potřeba i najít , řekl bych , shodu na této záležitosti . Už proto , že jsme řadu diplomatických misí opustili . Že Československo v minulosti mělo tradiční vztahy do určitých teritorií , ale při jednotlivých turbulencích , ať to bylo za první republiky , za protektorátu , po roce 1945 , po roce 1948 , po roce 1968 nebo 1989 nebo po roce 1992 , kdy jsme ztráceli některé , řekl bych , výhody , které jsme měli z minulých jednání , a odcházeli jsme z některých diplomatických řešení nebo těch úkolů , které jsme měli v rámci diplomacie mezinárodní , tak samozřejmě jsme odcházeli z určitých měst , z určitých teritorií zcela . A ti konkrétní diplomaté měli potom na starost celý region , nikoliv jeden nebo dva státy , které svým způsobem byly pro nás tím vhodným partnerem . Pamatuji si na debatu , která byla podle mého soudu velmi výrazná , hned po roce 2000 , která se týkala hlavních našich vztahů , nikoliv jenom unijních , ještě před vstupem do Unie , kolik toho budeme schopni uzavřít , nakolik budeme mít samostatné bilaterální vztahy např . právě v Egyptem , ale také s dalšími státy , např . s Jihoafrickou republikou nebo s těmi státy Afriky . A vyvíjela se situace trochu jinak , než se potom ukázal reálný výsledek po roce 2011 , po tzv . arabském jaru , kdy vlastně naše rozhodnutí ze začátku 21 . století se ukázalo jako sice dobré , ale bohužel nikoliv dlouho trvající , protože ne všechny státy severní Afriky řešily tzv . arabské jaro způsobem , který vedl , když to řeknu hodně diplomaticky , když už se bavíme o zahraniční službě , způsobem , který odpovídal stabilnímu politickému režimu státu , a my jsme museli zaměřit svoji pozornost na jiné státy tohoto regionu , abychom si udrželi kontakty , které nám umožní jak politickou , tak ale zejména ekonomickou spolupráci v tomto regionu . Samozřejmě není možné odhadnout , nakolik je taková záležitost možná , nakolik jsou stabilní ty režimy , se kterými jednáme , protože samozřejmě při respektování čl . 1 odst . 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech je právo každého národa si vytvářet vlastní politický režim a využívat vlastní přírodní zdroje . ~~My jim do toho nemáme co mluvit .~~ Ale na druhou stranu samozřejmě naše ekonomické zájmy při našem zaměření , kdy naše ekonomika je ze 70 % exportní , je velmi důležité si takové vztahy udržovat . Myslím , že to je věc , která je k diskusi . Já jsem ji neuvedl nijak dramaticky . Vůbec nejsem z těch , kteří by si mysleli , že návrh snad máme zamítnout . ~~Naopak , vítám ho .~~ Možná že nejsem tak kritický k tomu , že tady nám chybí 20 let . Ale pravda je , že když jsme v roce 2002 přijímali zákon o státní službě , že už v té době existovala debata , jestli má být zákon o té diplomatické službě nebo zahraniční službě oddělen . To nakonec bylo sjednoceno a rok 2014 nás vyškolil v tom , že to oddělení je správné . (15.40 hodin) Takže bych chtěl svým způsobem poděkovat panu ministrovi zahraničí , že se ujal tohoto úkolu a že to první čtení je svým způsobem čtení o normě , která má svoji strukturu , na kterou můžeme nahlížet z různých úhlů pohledu , ale je to věc , která je dobrým základem pro jakoukoliv diskusi ve výborech , a případné úpravy budou nikoliv , jak říkal Karel Schwarzenberg , zásadní , ale spíše kosmetické , ale budou směřovat do oblastí , které zatím nejsou v zákoně popsány , nebo by je musel , a v tom případě to očekávám , ministr řešit vlastní vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí , která by se dotýkala reálného života diplomatů , který by prováděl , řekl bych . . . zaměření toho zákona , ten prováděcí předpis bychom rádi viděli alespoň ve druhém čtení při podrobné rozpravě , abychom věděli , kam to směřuje , co je tam možné a co není možné učinit . Potom ještě jedna věc , která je podle mého soudu důležitá , je lhůta pro projednání . V tuhle chvíli nemám v úmyslu říkat , že nemáme prodlužovat , já bych byl rád , aby to do konce volebního období bylo vypořádáno , aby pan ministr byl v této věci úspěšný , nikoliv snad proto , že si to udělá . . . To si pan ministr nezaslouží , když už na mě pokřikuje , tak mu odpovím takhle napřímo . Kvůli tomu ne , aby měl tady pomník v podobě zákona o zahraniční službě , ale spíše proto , abychom byli schopni potom odevzdávat určitou práci , že je tady norma , která má smysl a je důležitá . A má také dostatečný rozměr do budoucna a pokrývá tyto věci . Chápu , že pokud tady vlastně takový pokus nikdy předtím nebyl , že norma je nesrovnatelná s něčím jiným . Je srovnatelná snad se zahraničními úpravami , které si můžeme nalézt v některých nám podobných právních prostředích ať už kontinentálního práva , nebo práva anglosaského , protože to jsou snad srovnatelné systémy , se kterými pracujeme . V tomto ohledu jsem přesvědčen , že při projednávání , přikázání tohoto návrhu zahraničnímu výboru , a tady nezpochybňuji , aby to byl garanční výbor , jsem přesvědčen , že minimálně ustanovení , která se budou týkat ostatních záležitostí , by měla být projednána ve výboru rozpočtovém , protože to má samozřejmě nároky na státní rozpočet , jsou tam vyčísleny a je třeba je posoudit , a potom zejména sociální zabezpečení , které je sice primárně dáno českým právním řádem , a nevidím tam úplně takovou vazbu , kdy by to vyžadovalo , ale výborem zdravotním , který by mohl lépe posoudit srovnatelnost systémů v našich zahraničněpolitických závazcích , které máme , které jsou konstruovány jako skutečné společenství . A teď nebudu zabíhat do debaty , která se tady odehrávala dopoledne , to znamená do debaty o tom , jaká je současná podoba základních dokumentů Evropské unie a jakou má stabilitu . Ale jde o to , abychom byli schopni zejména ve volném pohybu pracovních sil zabezpečit pro zaměstnance českého státu na území cizího státu pravidla , která jsou stejně dobrá , jako jsou pravidla , kdyby byl doma , tedy zaměstnanec českého státu v České republice . To si myslím , že je velmi podstatné . Tolik asi na úvod vystoupení . Jsem přesvědčen , že pan ministr , pokud bude reagovat v závěrečném slově , bude mít na to názor , protože když to připravovali , jistě to nebyla věc jednoduchá , a zároveň budou schopni ti , kteří budou odůvodňovat zákon ve výboru , odpovědět na otázky , které tam určitě vzniknou , které nemá cenu řešit dnes na plénu . ~~Děkuji vám .~~ (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Děkuji , pane místopředsedo .~~ Poznamenal jsem si vaše návrhy , aby tento materiál byl přikázán rozpočtovému a zdravotnímu výboru . Eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Grospiče a potom přednostní právo pana ministra . (Od stolku zpravodajů: Ministr chce vystoupit až po konci rozpravy.) Poslanec Stanislav Grospič ~~Děkuji , pane místopředsedo .~~ Vážení členové vlády , pane ministře , vážení kolegové , nezdržím vás dlouho . Mě předchozí vystoupení vedla ještě k jednomu zamyšlení a takové prosbě , protože po zkušenostech s ostatními zákony , třeba se služebním zákonem , ale i teď s novelou zákoníku práce , která je projednávána v současné době ve výborech , vím , že se tvoří vždycky obsáhlé pozměňovací návrhy , které se víceméně připravují na orgánech ústřední správy a někdo z poslanců si je osvojí a předkládá je . Jestli by nebylo možné věnovat velkou pozornost tomu , aby se pokud možno co nejvíce sjednocovala terminologie , která prochází jak zákoníkem práce , tak služebním zákonem , tak zákonem o služebním poměru zaměstnanců územně samosprávních celků , tak i teď tímto navrhovaným zákonem . Je to praktická věc , která může do budoucna ledasco usnadnit , dojde - li třeba k soudním sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem v praktických otázkách , a velice bych se za to přimlouval . Místopředseda PSP Jan Bartošek ~~Já vám děkuji .~~ Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Marek Benda a po něm pan poslanec Klán . ~~Prosím , pane poslanče .~~ Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo , vážený pane ministře , dámy a pánové , mám trošku pocit , jako by se to poslanci komunistické strany snažili zdržovat . Myslím , že kvůli nějakým dalším bodům než kvůli tomuto konkrétnímu . Pokusím se být krátký , ale přesto několik malých pochybností . Já úplně nemám rád zákony , které si jednotlivé skupiny píší sami pro sebe . A tohle je bohužel takový typický zákon , kde si zaměstnanci zamini , kteří už dlouhá léta , už těch dvacet let jsou velmi uzavřenou skupinkou , napsali pro sebe zákon , který jim připouští nějaké další výhody a ještě vymýšlí další způsoby , jak ztížit přístup do této uzavřené skupinky , která si sama mezi sebou všemožné rozděluje . Na rozdíl od svých všech předřečníků nejsem vůbec přesvědčen o tom , že potřebujeme zákon o zahraniční službě . Myslím , že by bohatě stačilo několik případných výjimek , které bychom měli k zákonu o státní službě , a stejně tak nepokládám za úplně fér , abychom ho označovali jako zákon provádějící předpisy Evropské unie , což netvrdím , že tam něco malinko obsaženo není , ale mohlo by to být obsaženo klidně někde jinde a tady je to jenom tak , aby to vypadalo , že to je evropská norma . To je první pochybnost , kterou vyslovuji , charakteru obecného . ~~Druhá věc .~~ Myslím , že zákon už proto , kdo byl garantem zákona o státní službě , by měl být přikázán do ústavněprávního výboru , aby došlo ke srovnání toho , jak je upravena státní služba , jaké výjimky opravdu potřebujeme na zahraniční službu a jaké jsou navíc a řekněme charakteru , které si tam jenom zaměstnanci zamini zapsali , aby jim byly k výhodám . (15.50 hodin) Stejně tak si myslím , že jsou tam některé věci , které mi připadají právně minimálně lehce pochybené . Paragraf 19 , omluvte mě , jestli se mýlím , ale činnost notářské povahy : Zastupitelský úřad osvědčí na žádost občana , že je naživu , jestliže mu prokáže svoji totožnost platným úředním dokladem . Tak já si tedy neuvědomuji , že by někdo v České republice osvědčoval , že je někdo naživu , a vůbec si nejsem vědom toho , k čemu by mu to v zahraničí bylo , když by měl platný úřední doklad . ~~Já si dokážu~~