Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-03-11 ps2013-026-02-019-016 [ParCzech.ana] Czech parliamentary corpus, Chamber of Deputies, 2015-03-11 ps2013-026-02-019-016 [ParCzech.ana] Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2015-03-11 16. Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 412/ - prvé čtení Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies, 2015-03-11 16. Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 412/ - prvé čtení ps2013 ps2013/026 ps2013/026/02 ps2013/026/016 Matyáš Kopp TEI XML corpus encoding Linguistic annotation Vladislav Stankov Audio alignment LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ: Digital Research Infrastructure for Language Technologies, Arts and Humanities 3.0 5 promluv 5 speeches 2022 slov 2022 words LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ: Digital Research Infrastructure for Language Technologies, Arts and Humanities www.lindat.cz http://hdl.handle.net/11234/1-3631 https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

This work is licensed under the CC0 1.0 Universal (CC0 1.0) Public Domain Dedication.

 2021-05-31 Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies https://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/s026060.htm 11.03.2015

ParCzech is a project on compiling Czech parliamentary data into annotated corpora

 Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna Sněmovní 176/4 Praha Czech Republic 2015-03-11
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová 16 . Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti / sněmovní tisk 412 / - prvé čtení Prosím , máte slovo . Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji , paní předsedající . Nejsou to krátká slova , budou to delší slova . Dámy a pánové , dovoluji si vám představit vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti . Jedná se o právní předpis , který navazuje na návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a provádí jeho ustanovení . Předkládaný zákon představuje obecnou právní úpravu k dalším předpisům v rozpočtové oblasti , proto jsou v něm obsaženy pouze základní požadavky , které jsou dále upraveny speciální právní úpravou , například zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nebo zákonem o resortních , oborových , podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách . Navrhovaný zákon upravuje , rozvíjí hlavní parametry stávajícího národního fiskálního rámce , který je založen na fiskálním sílení víceletých výdajů a fiskální decentralizaci . Koncepce stávající úpravy vychází z reformy veřejných financí připravené v roce 2003 , jejíž hlavním cílem bylo posílit střednědobou dimenzi veřejných rozpočtů . Hlavní nedostatky současného českého fiskálního rámce lze spatřovat zejména ve sklonu k deficitnímu hospodaření , proticyklickém charakteru fiskální politiky a v absenci prvků omezujících informační asymetrii , podporujících kreditibilitu , flexibilitu a transparentnost hospodaření vládního sektoru . Právě tyto nedostatky by měl pomoci odstranit v co největší míře ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti a zejména na něj navazující předkládaný návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti . (Hluk v sále.) Ke konkrétnímu obsahu návrhu zákona si dovolím uvést následující . Návrh zákona definuje pro účely rozpočtové odpovědnosti vymezení sektoru veřejných institucí . Jde o pokrytí , které je konzistentní s definicí využívanou v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie . Snahou je rozšířit vnímání , v němž je v současnosti na národní úrovni chápána fiskální politika a veřejné finance . Dále je zavedena obecná úprava platná pro celý sektor veřejných institucí , vyžadující , aby každá veřejná instituce sestavovala návrh rozpočtu a střednědobého výhledu nejméně na dva další rozpočtové roky . Zároveň je uloženo návrhy , schválené rozpočty a střednědobé výhledy a plnění rozpočtů zveřejňovat . Ministerstvo financí bude povinno zveřejňovat informace požadované směrnicí o požadavcích na rozpočtové rámce členských států . (Velký hluk zprava.) Návrh zákona také obsahuje požadavky kladené na makroekonomické a fiskální prognózy ministerstva využívané pro účely rozpočtového plánování . Patří mezi ně například jejich porovnávání s prognózami Evropské komise , příprava analýz citlivosti či zveřejňování metodik a předpokladů používaných při jejich tvorbě . V souvislosti se zajišťováním pravidelného posuzování prognózy zpracované ministerstvem pro účely přípravy státního rozpočtu , rozpočtu státního fondu a rozpočtu zdravotní pojišťovny a jejich střednědobých výhledů se zřizuje výbor pro rozpočtové prognózy . Jeho členy jmenuje na návrh Národní rozpočtové rady vláda . Členství ve výboru bude čestnou funkcí . Ministerstvo financí bude nově připravovat dokument Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí . Tento bude představovat střednědobý rozpočtový rámec na období následujících tří let a jeho součástí bude také konvergenční program předkládaný Evropské komisi . Strategie bude kromě informací požadovaných směrnicí o požadavcích na rozpočtové rámce členských států obsahovat také údaje o celkových výdajích sektoru veřejných institucí a výdajových rámcích státního rozpočtu a státních fondů . Strategie bude projednávaná vládou a schvalovaná vždy v termínu do 30 . dubna daného roku . Nově bude definován postup odvozování výše výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů . Ministerstvo ji odvodí od celkové výše výdajů sektoru veřejných institucí , která se stanoví jako součet částek , nejvýš jedno procento prognózovaného nominálního HDP , to je střednědobého rozpočtového cíle , a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vlivy hospodářského cyklu a jednorázových operací na následující rok . Výše celkových výdajů sektoru veřejných institucí tak bude přímo provázána s dosažením národního střednědobého rozpočtového cíle . Celkové výdaje budou snižovány v návaznosti na vývoj tzv . nápravné složky v podobě virtuálního účtu , na kterém budou evidovány odchylky skutečných výdajů sektoru veřejných financí od jejich souladu s pravidlem předpokládané úrovně . Snížení bude probíhat vždy o jednu třetinu výše nápravné složky převyšující v daném roce dvě procenta nominálního HDP za předchozí rok . Celkové výdaje na druhé straně budou moci být navýšeny o výdaje vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu . Úhrn výdajů spojených s odstraňováním následků živelních pohrom a plnění z mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků , pokud přesáhl tři procenta HDP . A výdaje související s prognózovaným výrazným zhoršením hospodářského vývoje . To znamená čtvrtletní meziroční pokles HDP o nejméně tři procenta . Poslední uvedené navýšení bude možné se stanoviskem Národní rozpočtové rady . Výchozí parametr střednědobého rozpočtového cíle jedno procento HDP bude možné pro stanovení celkových výdajů na roky 2017 až 2019 navýšit až o 0 , 75 % , resp . o 0 , 25 % HDP . Národní rozpočtová rada se také bude podílet na přípravě metodiky postupu odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů z celkových výdajů sektoru veřejných institucí , očišťování příjmů o vliv hospodářského cyklu a vymezení jednorázových operací . Rada bude také vydávat ke stanovení uvedeného výdajového rámce stanovisko . Celý proces tak bude probíhat maximálně transparentně . Pravidlo celkových výdajů by mělo vést k výraznému omezení procyklického charakteru fiskální politiky a do značné míry také odpolitizování stabilizační funkce ve veřejných financích . Pravidlo je ve svých hlavních rysech konzistentní s požadavky fiskální smlouvy . Ve vztahu k hospodaření územního samosprávného celku je zavedeno pravidlo , na jehož základě musí v případě , že jeho dluh ke konci roku překročí 60 % průměru jeho příjmu za poslední čtyři rozpočtové roky , snížit toto překročení o nejméně pět procent rozdílu mezi výší jeho dluhu a jeho regulovanou úrovní . Jestliže územní samosprávný celek svůj dluh tímto způsobem nesníží a ten bude ke konci následujícího roku stále převyšovat regulovanou úroveň , ministerstvo rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu sdílených daní ve výši zákonem požadovaného snížení . Územní samosprávný celek bude moci požádat Ministerstvo financí o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosu sdílených daní k úhradě svého dluhu . Nebude - li dluh územního samosprávného celku převyšovat regulovanou úroveň , Ministerstvo financí rozhodne o zrušení pozastavení převodu výnosu daní . Uvedený mechanismus v zásadě neomezuje autonomii hospodaření územně správních celků , ale pouze definuje postup minimální výše a tempa splácení jeho dluhových závazků převyšujících zákonem regulovanou úroveň . Postup zadržování a uvolňování výnosů ze sdílených daní bude upraven zákonem o rozpočtovém určení daní . Jeho novelizace nabude účinnost 1 . ledna 2018 . Návrh zákona také obsahuje opatření pro případ , kdy se účinnost dříve zmíněných pravidel ukáže jako nedostatečná . V situaci , kdy podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP dosáhne nejméně 55 % , budou uplatněna následující opatření . Vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů , které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí . Byl - li již návrh zákona o státním rozpočtu nebo návrh rozpočtu státního fondu předložen bez splnění této podmínky , vláda takový návrh vezme zpět a předloží návrh nový . Tento požadavek v zásadě znamená , že fiskální strategie vlády povede ve svém horizontu k dosažení střednědobého rozpočtového cíle . Dosažení dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí lze ztotožnit s rozpočtovou pozicí v blízkosti střednědobého rozpočtového cíle , to znamená se stavem , který umožňuje vypořádat se s běžnými konjunkturálními výkyvy a přitom se vyvarovat nadměrným rozpočtovým nerovnováhám . Vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven . Návrhy schodkových rozpočtů bude moci předložit jen v případě , že schodek bude možné uhradit nejvýše z jedné třetiny finančními zůstatky pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí . Územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový . Rozpočet bude moci být schválen jako schodkový jen v případě , že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí . Smluvně zabezpečenou půjčkou , úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku bude možné uhradit jen schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtů Evropské unie . Ostatní veřejné instituce nebudou smět po období , v němž bude výše dluhů činit nejméně 55 % HDP , zřizovat nové závazky ze smluv , které vedou k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok . Výjimka bude možná u závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudů nebo orgánů státní moci . Uvedené opatření se dle návrhu neuplatní po dobu 24 měsíců v případě významného zhoršení ekonomického vývoje , v případě významných výdajů státního rozpočtu spojených s odstraňováním následků živelních pohrom a výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních závazků České republiky a v případě zhoršování bezpečnostní situace státu . Bude - li výše dluhu sektoru veřejných institucí činit více než 60 % HDP , vláda navrhne opatření vedoucí ke snížení této výše . Ústavním zákonem o rozpočtové odpovědnosti byla vymezena Národní rozpočtová rada . Půjde o nezávislý orgán působící v oblasti fiskální a rozpočtové politiky . Do působnosti rady bude patřit hodnocení plnění číselných fiskálních pravidel , ke kterému bude předkládat Poslanecké sněmovně zprávu . Dále bude zjišťovat výši dluhu sektoru veřejných institucí , sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí . Rada se také bude svým stanoviskem vyjadřovat k výpočtu nápravné složky u pravidla stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí . Předseda rady bude oprávněn zúčastnit se s poradním hlasem schůze vlády a jednání výboru pro rozpočtové prognózy . Dále se bude účastnit schůzí Poslanecké sněmovny , Senátu nebo jejich orgánů , pokud budou projednávány zprávy nebo stanoviska rady . Rada si bude moci vyžádat informace a součinnost veřejných institucí . Bude se skládat z předsedy a dvou dalších členů . Předseda rady bude navrhován vládou a další dva členové Senátem a Českou národní bankou , voleni pak budou všichni na období šest let Poslaneckou sněmovnou . Při první volbě členů rady bude funkční období předsedy šest let , člena navrženého Senátem čtyři roky a člena navrženého ČNB dva roky . Návrh také obsahuje výčet předpokladů pro výkon funkce člena rady a funkce a činnost s tímto výkonem neslučitelné . K zajišťování úkolů spojených s odborných organizačním , administrativním , personálním a technickým zabezpečováním činnosti rady se zřídí Úřad Národní rozpočtové rady . Bude to organizační složka státu . Výdaje na činnost rady i jejího úřadu budou hrazeny ze samostatné kapitoly státního rozpočtu . Zřízení nezávislé fiskální instituce taky vytváří předpoklad pro plnění požadavků fiskální smlouvy a zejména práva Evropské unie týkající se členských zemí eurozóny . Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec sleduje návrh zákona některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011 . Česká republika je povinná adaptovat národní fiskální rámec na požadavky ustanovení předpisů Paktu o stabilitě a růstu , které dopadají na všechny členské státy Evropské unie . Dále je povinna řádně transponovat do vnitrostátního právního řádu směrnici Rady č . 2011 / 85 / EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států . Členské státy byly povinny uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31 . prosince 2013 . Česká republika v dané souvislosti obdržela od Evropské komise v lednu loňského roku tzv . formální upozornění ohledně neúplné implementace uvedené směrnice . Návrh zákona není v rozporu s ustanoveními fiskální smlouvy . Účinnost zákona se předpokládá od 1 . ledna 2016 . Tolik k tisku 412 . Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Pane ministře , já vám poděkuji a teď pozvu k mikrofonu zpravodaje pro tento tisk a tím je pan poslanec Votava . Pak zase dojde řada na vás při dalším bodu . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Václav Votava Děkuji za slovo . Vážená paní místopředsedkyně , kolegové , kolegyně , myslím , že pan místopředseda vlády a ministr financí tady velice zevrubně okomentoval daný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti . Já bych možná jenom v kostce , ale velice stručně připomenul některé věci . Samozřejmě klíčovou je tzv . dluhová brzda , a to při zadlužení 55 % hrubého domácího produktu . Pokud by toto procento bylo překročeno , nastupují potom podle zákona vyjmenovaná opatření , která jsou tam , nebudu je jmenovat . Jsou tam další ustanovení , kdy tato opatření neplatí - v případě významného zhoršení ekonomického vývoje , v případě nouzového stavu , stavu ohrožení státu , po dobu mimořádných opatření vyhlášených vládou apod . Dluhová brzda se zavádí také pro územně samosprávní celky . Tam je hranice 60 % průměru jejich příjmů zadlužení za uplynulé čtyři roky . Pak je samozřejmě ten územně samosprávní celek povinen snižovat svůj dluh . Pokud se tak nestane , je tam opatření až po pozastavení převodu podílu daní podle rozpočtového určení daní . Tento zákon zřizuje Výbor pro rozpočtové prognózy , Národní rozpočtovou radu , která má hodnotit plnění fiskálních pravidel , sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí , předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí . Účinnost zákona je 1 . 1 . 2016 , a možná to pan ministr nevzpomenul , alespoň jsem to nezaregistroval , s výjimkou opatření na územně samosprávní celky - tam se posouvá účinnost k 1 . 1 . 2018 , ale to je myslím jenom na okraj . Děkuji za pozornost . Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji panu zpravodaji . A dříve než pozvu k mikrofonu pana ministra financí , aby otevřel další bod , dovolte mi , abych pro stenozáznam uvedla , že paní poslankyně Lorencová a pan poslanec Soukup jsou zpět na jednání , takže ruší svoji omluvu . Teď poprosím tedy pana ministra financí , aby otevřel další bod , a tím je