ps2017-020-10-016-052.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-11-14 ps2017-020-10-016-052 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Tomio Okamura 52 . Návrh poslanců Marka Výborného , Pavla Bělobrádka , Mariana Jurečky , Jana Bartoška , Pavly Golasowské , Aleše Juchelky a dalších na vydání ústavního zákona , kterým se mění usnesení č . 2 / 1993 Sb . , předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky , ve znění pozdějších předpisů / sněmovní tisk 211 / - prvé čtení Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 211 / 1 . Prosím , aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Marek Výborný . Prosím , pane poslanče , máte slovo , případně další z navrhovatelů , ale máme tady pana poslance Výborného . Prosím . Poslanec Marek Výborný Vážený pane místopředsedo , vážený pane ministře , vážená paní ministryně , milé kolegyně , vážení kolegové , předně mi dovolte vám poděkovat za vaši vstřícnost a odsouhlasení sloučení debaty u obou dvou tisků číslo 50 a 52 . Považuji to za rozumné , protože sice každý tisk směřuje k jinému zákonu , řeší věc z trochu jiného úhlu pohledu , nicméně věcně , meritorně se jedná o věci velmi blízké . Dovolte mi , abych vám nyní tedy představil už avizovaný návrh , když to zjednoduším , novely Listiny základních práv a svobod . Návrh samotný je velmi jednoduchý . V článku 32 , který dnes zní : Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona . Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena . Je to článek 32 odst . 1 . My jako navrhovatelé chceme od odst . 1 čl . 32 vložit pouze dohromady sedm slov a ten odstavec by zněl takto : Rodičovství , rodina a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona . Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena . To zůstává už bez jakékoliv změny . Dovolte mi nyní odůvodnit navrhovanou úpravu ústavní Listiny základních práv a svobod . Cílem předkládaného návrhu novely Listiny základních práv a svobod je doplnit ochranu rodiny na úrovni ústavního pořádku zakotvenou článkem 32 hlavy čtvrté Listiny základních práv a svobod o ochranu jednoho ze základních stavebních prvků úplné rodiny , jímž je manželství muže a ženy . Potřeba poskytnout manželskému svazku muže a ženy coby jednomu ze základních kamenů společnosti zvláštní uznání a ústavní ochranu je v dnešní turbulentní době , v níž se setkáváme s všudypřítomnými snahami o relativizaci a bourání vzorů , ať již sebelépe osvědčených , aktuálnější než kdy dříve . Je proto nanejvýš žádoucí , aby pravou podstatu , význam a důležitost tohoto svazku reflektoval i dokument , který zakotvuje ty nejvyšší a nejposvátnější hodnoty , na nichž stojí naše společnost a náš právní řád . Tímto dokumentem je právě Listina základních práv a svobod . Výslovná ústavní ochrana manželství není v historii českého ústavního pořádku institutem neznámým , byla totiž již obsažena v ustanovení § 126 Ústavní listiny Československé republiky z roku 1920 . Dovolte mi tady připomenout jistou symboliku toho , že projednávání tohoto našeho návrhu je otevíráno právě v den , kdy jsme si před chvílí připomněli sto let od prvního zasedání Národního shromáždění Československé republiky , které potom v tomto sále 29 . února 1920 přijalo řádnou Ústavu Československé republiky , kde právě toto zakotvení ochrany manželství bylo už uvedeno . Rovněž z hlediska mezinárodní komparace nejde o ojedinělou úpravu , což zvláště platí pro středoevropský prostor . Ústavní ochranu manželství jakožto svazku muže a ženy poskytuje například článek " L " maďarské ústavy , dále článek 18 polské ústavy a článek 41 slovenské ústavy . Tedy všechny tři státy visegrádské čtyřky kromě ČR toto ve svém ústavním pořádku již mají zakomponováno . Obdobné ustanovení uznávající manželství za svazek muže a ženy je přítomno též v ústavním pořádku Chorvatska , Lotyšska , Litvy a dalších států . Manželství za základ rodiny prohlašuje také například ústava italská . Lze tak mimo jiné uzavřít , že ČR je v současnosti jediným státem visegrádské skupiny , jehož ústavní pořádek ochranu manželství jakožto svazku muže a ženy dosud nereflektuje , jak už jsem uvedl před chvílí . Rodina a rodinný život ze své podstaty náleží do bytostně soukromé a autonomní sféry života člověka . Rodina ovšem zároveň nenahraditelně a v podstatě výlučně plní několik funkcí takového významu , že bez ní není život v lidské společnosti jako celku vůbec myslitelný . K těmto funkcím , které rodina přirozenou cestou naplňuje , náleží zejména funkce reprodukční , zajišťující reprodukci a generační obměnu obyvatelstva , funkce socializační , zajišťující všestrannou výchovu dětí , funkce sociálně - ekonomická , tj . fungování rodiny jakožto svébytného a soběstačného ekonomického celku , dále funkce regenerační a podpůrná , jejíž podstatou je vzájemná sounáležitost , poskytování citového zázemí , emoční i materiální podpora mezi členy rodiny . Rodina je postavena na vzájemné lásce . Rodina proto nutně představuje základní jednotku společnosti a nezastupitelný prvek triády : jednotlivec - rodina - společnost . Každý historický pokus odbourat některou z funkcí rodiny a přenést ji na jinou entitu je znám svými škodlivými důsledky pro jednotlivce , zvláště pro dotčené děti , i pro společnost . Z těchto předpokladů vyvěrá úloha působení státu ve vztahu k rodinám . Všeobecná deklarace lidských práv v článku 16 odst . 3 konstatuje - cituji : " Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu . " Konec citátu . Je posláním státu , aby zároveň respektoval autonomii a vnitřní život rodiny a současně rodinu uznával , poskytoval jí ochranu , napomáhal jí v nesnázích a přitom zejména všestranně podporoval dosažení takové její podoby , která nejlépe odpovídá osvědčenému a zažitému ideálu funkční rodiny naplňující přirozenou cestou všechny její soukromé i společenské úlohy . Jádrem takové rodiny je manželský svazek muže a ženy . Tato podoba rodiny je v našem civilizačním okruhu pevně zakotvena bez nejmenší nadsázky již několik tisíc let . Jejími nezpochybnitelnými kořeny jsou jak římské právo , z něhož pochází nejklasičtější definice manželského svazku muže a ženy , tak postupné prosazení se monogamického svazku ve starověkém Izraeli a přítomnost manželství muže a ženy v základním kodexu křesťanství , tedy v Bibli . Právní institut manželství , trvalého svazku jedné ženy a jednoho muže , byl v novější době jako samozřejmý přejat a včleněn do všech velkých evropských kodifikací soukromého práva vznikajících na základě přirozenoprávních , popř . římskoprávních doktrín v 19 . a 20 . století a lze na něj jistě nahlížet jako na součást přirozeného práva . Tato zcela mimořádná situace právního institutu manželského svazku zajišťuje , že uvedené vnímání a vymezení pojmu manželství , tj . trvalého svazku jedné ženy a jednoho muže , je navzdory některým tendencím posledních několika málo let hluboce společensky i právně prověřeno a zakořeněno . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
