|

ps2013-026-09-017-125.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-04-09 ps2013-026-09-017-125 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

125. Ústní interpelace

Date2015-04-09
Meetingps2013/026
Agenda Itemps2013/026/125
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/s026316.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Petr Gazdík125. Ústní interpelace Jako první dle vylosovaného pořadí, první interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který pana premiéra bude interpelovat ve věci majetkových přiznání. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Antonín SeďaDěkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, Česká republika se dlouhodobě potýká s velkým zadlužením, přitom každoročně scházejí peníze na dofinancování sociálních služeb, zdravotnictví, školství či se těžce hledají peníze na zvýšení starobních důchodů. Přitom řada nezávislých ekonomů i organizací zabývajících se šedou ekonomikou hovoří o desítkách miliard korun, na které stát nedosáhne. V programovém prohlášení vlády se v kapitole Zlepšení výběru daní hovoří o daňovém řádu či zákonu o prokazování původu majetku a zároveň zákon o prokazování původu majetku je jednou z legislativních priorit vlády v tomto roce. Proto se chci zeptat, vážený pane premiére, jak a v jakém rozsahu přijme vláda opatření ve věci prokazování původu majetku. A také se chci zeptat, kdo z vlády je zodpovědný za zpracování zákona o majetkovém přiznání a za jeho předložení vládě a v jakém časovém horizontu se očekává projednání tohoto zákona. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci za jeho interpelaci. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, já musím říci, že se vede debata o majetkových přiznáních v naší zemi již hodně hodně dlouho. Osobně jsem opakovaně v minulosti předkládal návrhy zákona, které by zavedly majetková přiznání. Bohužel nikdy nebyla v Poslanecké sněmovně většina, která by umožnila takovýto návrh schválit. Jsem rád, že se podařilo záměr zavést systém prokazování původu majetku dostat do koaliční smlouvy, do programového prohlášení vlády a že se už skutečně velmi reálně přiblížil okamžik, kdy ten návrh zákona vláda schválí a pošle ho do Poslanecké sněmovny. Ten harmonogram vypadá následujícím způsobem. Prokazování původu majetku bude součástí novely zákona o daních z příjmu. Novela zákona o dani z příjmu by měla být účinná od 1. ledna roku 2016, čili 1. lednem roku 2016 by měl být zaveden institut prokazování původu majetku v České republice. U té novely skončilo připomínkové řízení, v tuto chvíli materiál projednávají vybrané pracovní komise Legislativní rady vlády. Jakmile skončí posuzování této novely zákona o daních z příjmů na Legislativní radě vlády, bude neprodleně předložena na jednání vlády a posléze postoupena do Poslanecké sněmovny. Očekávám, že během měsíce dubna by mělo dojít k projednání na půdě Legislativní rady vlády, nejpozději v květnu by vláda měla hlasovat o tomto návrhu a předpokládám tedy, že by ještě v květnu mohla ten návrh dostat Poslanecká sněmovna. Resortem, který je odpovědný za zpracování novely zákona o dani z příjmu je přirozeně Ministerstvo financí. Já bych chtěl jenom velmi stručně k hlavním cílům novely, kterou připravujeme. Tím základním cílem je identifikace majetku, který ve významné míře neodpovídá příjmu poplatníka, která byla deklarována v daňových přiznáních, a následné dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Není rozhodující, zda jde o příjmy získané legální, či nelegální cestou. Základním cílem tohoto opatření je tedy nejenom náprava určité nespravedlnosti, která vzniká tím, že si někdo legalizuje a používá majetek, který pořídil ze zdaněných finančních prostředků, ale podle mého názoru je hlavním cílem toho zákona také prevence toho, aby v naší zemi docházelo k daňovým únikům nebo k legalizaci výnosů daňových úniků, k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Zákon je postaven na následující konstrukci. Pokud poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše nepřiznané daně bude vyšší než 2 mil. korun, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle tzv. zvláštních pomůcek, na základě kterých odhadne výši nezdaněného příjmu poplatníka porovnáním s neprokázaným nárůstem jeho jmění. Od standardních pomůcek, které dneska používá finanční úřad, se ten institut zvláštní pomůcky liší tím, že se přihlédne jen k výdajům, které prokáže poplatník. To je tedy otázka přenesení té prokazovací povinnosti na poplatníka právě v tomto specifickém případě. V takovém případě v okamžiku, kdy tedy bude vypočtena daň takto popsaným způsobem, se současně se stanovením daně předepíše penále ve výši až 100 % daně, resp. ve výši 50 % daně, pokud poplatník se správcem daně spolupracuje. Dalším nástrojem správce daně v daňovém řízení bude prohlášení o majetku, které je už dnes využíváno v exekučním řízení. Tímto prohlášením správce daně zafixuje stav majetku poplatníka, u kterého má podezření na výraznou částku nezdaněných příjmů. Následně poplatník už nemůže tvrdit, že nově nabytý majetek vlastnil již dříve. Uvedení nepravdivých údajů by pak mělo být trestným činem a je navrhováno zvýšení horní sazby až na tři roky. Čili tento institut by měl být obsahem připravované novely zákona o dani z příjmů a já pevně věřím, že jakmile vláda ten návrh předloží do Poslanecké sněmovny, že se jím bude Poslanecká sněmovna intenzivně zabývat a že by mohla být naplněna ambice vlády, aby institut majetkových přiznání v naší zemi po 25 let trvající diskusi začal platit od 1. ledna roku 2016. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Antonín SeďaDěkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já souhlasím s tím, že majetková přiznání jsou takovou fatou morgánou naší Poslanecké sněmovny nebo vůbec naší politické scény. Také bych si přál, aby tato norma byla přijata co nejrychleji, ale podle mého názoru by takový zákon neměl nijak výrazně administrativně zatěžovat slušné občany, ale měl by, jak jste zmínil, umožnit účinnou kontrolu majetku v porovnání s přiznanými a především zdaněnými příjmy. Proto se vás chci zeptat, jak moc budou zatěžováni občané tímto zákonem. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, tady skutečně nejde o institut nějakých plošných daňových přiznání, která by zatěžovala plošně všechny daňové poplatníky. Jde o speciální situace, kde finanční úřad identifikuje rozdíl mezi příjmy poplatníka, které byly v minulosti deklarovány, a majetkem, který poplatník v minulosti nabyl. Samozřejmě pro to, aby nedocházelo k využívání tohoto institutu v bagatelních případech, tak je navrženo, aby za významný rozdíl byl považován alespoň rozdíl 10 mil. korun, to znamená rozdíl mezi tím majetkem, který poplatník mohl nabýt na základě zdaněných příjmů, a tím majetkem, který skutečně nabyl. Čili je navrhováno v novele, aby ten rozdíl musel činit alespoň 10 mil. korun. Myslím si, že předmětem legitimní diskuse na vládě bude, zdali by ten rozdíl neměl být menší, zdali by to např. neměla být částka 5 mil. korun, ale myslím si, že i ta částka 5 mil. korun je dostatečně velká na to, aby se skutečně finanční úřad při využití institutu prokazování původu majetku zabýval těmi nejvýraznějšími případy, kde existují reálné pochybnosti velkého rozsahu o tom, že dotčený majetek byl nabyt z nezdaněných příjmů. Takže je zde pojistka, ten rozdíl by měl být alespoň 10 mil. Možná se vláda dohodne na 5 mil. korun, ale v každém případě by tady měl být jasně definovaný rozdíl. Pokud ty pochybnosti finančního úřadu nebudou přesahovat tuto částku, pak by ten institut prokazování původu majetku neměl být uplatňován.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities