|

Text view

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-11-07 ps2017-035-10-016-318 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

318. Ústní interpelace

Date2019-11-07
Meetingps2017/035
Agenda Itemps2017/035/318
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/035schuz/s035414.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   8 < Page 9 > 10
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš PetříčekVážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dovolte mi krátce reagovat na vaši interpelaci ve věci válečných reparací České republice. Otázku požadavku na vymáhání reparací nepovažuje v tuto chvíli česká strana za aktuální. Zároveň zdůrazním, že Česko-německá deklarace, kterou přijala Česká republika a Spolková republika Německo v roce 1997, jasně prohlásila, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami spojenými s minulostí. A v tomto duchu obě strany důsledně postupují. Já bych se krátce vyjádřil i k vašemu nadnesenému tématu reparací, které vznesla Polská republika. Já se osobně domnívám, že Polsko nemá reálnou šanci válečné reparace od Německa vymoci. Podle části 3 odst. 2 Postupimské dohody se Sovětský svaz zavazuje, že ze svého vlastního reparačního podílu uspokojí reparační nároky Polska. V tomto směru Postupimská dohoda tedy žádné samostatné reparační nároky Polsku nepřiznala resp. je implicitně vyloučila. Polsko také není na rozdíl od tehdejšího Československa smluvní stranou Pařížské dohody. Otázka je také, u jakého soudu by se tato záležitost řešila. Samozřejmě v případě československých reparací se jedná o otázku politického rozhodnutí vlády. Případné rozhodnutí válečné reparace vymáhat bychom nepovažovali za šťastné, protože by to mohlo narušit skutečně klima vzájemné důvěry v Evropě s našimi sousedy. Stejně jako v případě Polska by však platilo, že tyto reparace bychom od Německa nevymohli. Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří ValentaDěkuji za odpověď, pane ministře. Vy jste mně odpověděl pouze z půlky. Vy jste tady něco nastínil o Česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích z roku 1997, ale přečetl jste jenom kousek. Vy jste přečetl, že obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti. Ano, to je samozřejmě pravda, to v té deklaraci je, ale když Poslanecká sněmovna tuto smlouvu přijímala, aby dala doporučení vládě, tak v doprovodné zprávě bylo uvedeno, že deklarace není mezinárodní smlouvou, ale politickým dokumentem, prohlášením, který nemá povahu právního instrumentu. Česká strana se v deklaraci nezříká své právní doktríny ani nezpochybňuje platné právní předpisy či své stávající závazky či práva podle mezinárodního práva nebo legitimitu mezinárodněprávních aktů přijatých v zájmu mezinárodního společenství. A to přesně to rozhodnutí vítězných velmocí po roce 1945 toto naplňuje. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Pan ministr má zájem. Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš PetříčekVážený pane poslanče, já nezpochybňuji to, jak jste popsal Česko-německou deklaraci, není to závazný dokument, je to skutečně politický dokument, nicméně v případě jakéhokoli právního nároku je také nutné vzít v potaz možnost vymahatelnosti. A jak jsem také uzavíral, stejně jako Polsko, jsem přesvědčen, a i tohoto názoru jsou odborníci, že bychom od Německa reparace nevymohli. Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková s interpelací na pana ministra Richarda Brabce ve věci miliardy a půl na PÚ. Prosím. Poslankyně Jana KrutákováDěkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěla bych se zeptat na vaše vyjádření v článcích o pozemkových úpravách a s tím spojených projektech zaměřených na zemědělství a krajinu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny jste se nechal slyšet, že Ministerstvo životního prostředí nově plánuje financovat adaptační projekty Státního pozemkového úřadu. Čerpání finančních prostředků má umožnit právě Ministerstvo životního prostředí ze svých vlastních programů a řada těchto připravených projektů dosahuje hodnoty 1,5 miliardy korun. Kofinancování projektu pozemkových úprav zajišťuje samozřejmě Ministerstvo zemědělství, ale vzhledem k vámi uvedeným číslům se obracím i na vás. Nedohledala jsem tuto novinku ve financování v kapitolách rozpočtu Ministerstva životního prostředí, jen ve zmíněném článku. Kde tedy mohu financování těchto plánovaných přírodě blízkých projektů, kterými pozemkové úpravy dozajista jsou, v návrhu rozpočtu na rok 2020 dohledat? Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard BrabecDěkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za ten dotaz a rád na něj odpovím, protože já to považuji za výborný výsledek spolupráce mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství, které vlastně už spotřebovalo peníze v letošním roce na pozemkové úpravy. A přesně jak jste říkala, vážená paní kolegyně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tak jsou velmi důležité adaptační projekty, které dneska dělá právě Státní pozemkový úřad a dělá je dobře. Dělá jich samozřejmě celou řadu. Když jsme zjistili, že nejsou k dispozici další peníze, protože SPÚ nevyužívalo historicky příliš našich zdrojů, což je škoda, tak jsme vstoupili v jednání ze Státního fondu životního prostředí právě s vedením Státního pozemkového úřadu a vytipovali jsme z operačního programu Životní prostředí, tedy z evropských fondů, částku, která by mohla být - říkám mohla být - až 1,5 miliardy korun, ale už jsme udělali i první kroky a rozšířili jsme okruh žadatelů, kteří mohou žádat, vlastně také o Státní pozemkový úřad. To bylo schváleno monitorovacím výborem operačního programu Životní prostředí a v tuto chvíli to rozšíření žadatelů schvaluje Evropská komise. A aktuálně už jsou první žádosti připravované k podání do vyhlašovaných výzev operačního programu Životního prostředí, což jsou první desítky milionů korun. Těch projektů by tam mohlo být i přes sto, pokud bychom skutečně měli k dispozici takovouhle částku 1,5 miliardy. A alokace na financování těchto projektů je tak zařazená - to odpovídám konkrétně na ten váš dotaz - v kapitole Ministerstva životního prostředí na předfinancování operačního programu Životní prostředí. Ale o jakou částku se bude jednat v příštím roce, záleží primárně na SPÚ jako žadateli a realizátorovi projektů. V této chvíli to máme v kapitole předfinancování operačního programu a můžeme se dostat až na těch 1,5 miliardy korun. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Jana KrutákováJá jenom krátkou doplňující otázku. Mám to tedy chápat tak, že ty prostředky budou alokovány z Evropské unie v operačním programu Životní prostředí a programová osa bude ochrana přírody a krajiny, bude vypsán tedy nový dotační titul? Místopředseda PSP Tomáš HanzelProsím, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard BrabecBude možno čerpat i ze stávajících dotačních titulů, protože my tam máme, jestli se nemýlím, v prioritní ose 4, ale i v prioritní ose 1 otevřené dotační tituly, do kterých už momentálně, do těch výzev, se hlásí SPÚ. To znamená, už v této chvíli se ty první žádosti připravují do vyhlašovaných výzev, takže nepředpokládáme, že bychom vypisovali nějaké nové dotační tituly. To jsou existující a budoucí výzvy z OP ŽP, které na toto jenom upravíme, aby SPÚ mohlo žádat. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar na pana ministra Karla Havlíčka - staré ekologické zátěže Kladna. Prosím, máte slovo. Poslanec Vojtěch MunzarDěkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, jak už jsem vás interpeloval minule, tak vy navrhujete vládě, aby stáhla zpět čtvrt miliardy korun, které před dvěma lety vyčlenila na opatření ochrany půdních vod v Kladně a jejich zabezpečení před kontaminací zejména z ekologicky znečištěné lokality bývalých železáren Poldi. Já jsem se ptal na důvody minule, nicméně při projednávání kapitolního sešitu Ministerstva průmyslu a obchodu na hospodářském výboru jsem se zeptal, kde je zdroj těchto vyčleněných peněz a zda jsou zapojeny do rozpočtu resortu Ministerstva průmyslu a obchodu. Státní tajemnice ministerstva mi odpověděla, že prostředky nejsou zahrnuty v rozpočtu ministerstva a že zdrojem je Fond privatizace. Vzhledem k tomu, že vláda rozpustila 18 miliard korun z Fondu národního majetku v letošním roce ve státním rozpočtu, tak se chci zeptat, jestli ten váš návrh není veden tím, že vyčleněné peníze už nejsou k dispozici a jsou utraceny. A pokud jsou k dispozici, prosím o vaše vysvětlení, kde jsou účelově vázány a vedeny ve státním rozpočtu nebo v nárocích z nespotřebovaných výdajů nebo v mimorozpočtových fondech.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities