Text view Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-07-12 ps2013-059-06-020-033 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.30 hodin) Podle navrhovatelů a předkladatelů tato právní úprava povede vedle výše uvedeného z dlouhodobého hlediska ke zvýšení kvality , srozumitelnosti , zpřehlednění a vzájemné provázanosti právního řádu České republiky . Nutnost publikace přehledu povinností povede k zavedení samoregulačních principů do tvorby právních předpisů , kde navrhovatel , resp . zákonodárce bude muset jednoznačně identifikovat rozsah povinností vyplývajících z příslušného právního předpisu , právní důsledky , které neplnění povinností má , a zároveň i orgán , který je oprávněn splnění povinností jménem státu vymáhat . Zavedením tohoto systému zároveň dojde k odhalení nepřesností v právním řádu a k identifikaci duplicitní právní úpravy pro konkrétní právní vztahy atd . Podle předkladatelů je jejich ambicí získat dvě výhody . Za prvé , aby všichni věděli , jaké povinnosti mají plnit , aby to bylo v samostatné příloze a bylo jasné , kdo tyto povinnosti vymáhá po státu . A druhý efekt by mohl být v tom , aby si ti , kteří novely zákonů , případně nové zákony předkládají , uvědomili , jaké všechny nové povinnosti ukládají těm , kteří je mají plnit . Dovolím si upozornit , že podle zákona 309 ze dne 11 . listopadu 1999 o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv se v § 10 říká , že Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv zajišťuje Ministerstvo vnitra a zajišťuje ji dálkovým způsobem . Od roku 1999 bylo přijato celkem sedm novel . Poslední je novela vedená jako zákon č . 222 ze dne 15 . června 2016 . Takže má - li tento nový návrh zákona přispět k identifikaci duplicitní právní úpravy , pak upozorňuji , že sám je z velké části už duplicitní , aniž by se kdekoli v důvodové zprávě či ve zprávě předkladatele o tom kdo zmiňoval . Pouze se suše ukládá provozovateli Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv prostřednictvím rozhraní předávat Hospodářské komoře podklady pro vedení nového informačního systému . Toto se navíc děje - cituji z důvodové zprávy - nepřímou novelizací zákona č . 222 / 2016 . Při příchodu do Sněmovny a na úvodních školeních nám právníci kladli na srdce , že nepřímé novelizace jsou slušně řečeno špatné . A víte , že dneska i velmi vysoké soudní autority říkají , že náš právní řád je natolik nepřehledný , že je těžké se v tom orientovat - to cituji jednoho z předkladatelů . Zde se ptám , co říkají vysoké soudní autority na to , že se chce tímto poslaneckým návrhem zákona zavést do právní praxe nový pojem . Vedle vlastního textu , vedle důvodové zprávy , se bude zavádět nová povinnost , a to přehled povinností podnikatelů . Zde bych mohl citovat celý nově navrhovaný § 20 , kde se cituje , jak Hospodářská komora spravuje právní elektronický systém pro podnikatele , ve kterém jsou vedeny a zveřejňovány přehledy povinností a další informace vyplývající z právních předpisů České republiky a dále povinností vzniklých z nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropy . Navrhovatel právního předpisu je povinen ve stanovené struktuře zpracovat do samostatné přílohy návrhu právního předpisu přehled povinností podnikatelů , které vyplývají z navrženého právního předpisu nebo právního předpisu , který je právním předpisem měněn nebo doplňován . - Tak dál bych mohl citovat druhý odstavec tohoto § 20 . A zde se ptám : Takže Sněmovna bude schvalovat text zákona a k tomu také bude schvalovat výčtový přehled povinností podnikatelů ? Nebo se tento výčet dodá dodatečně ? Ptám se , co se stane , když přehled povinností podnikatelů nebude zcela v souladu s obsahem zákona . Nebude to naopak předmětem sporů a různých výkladů ? Přehled povinností pro podnikatele - to si dokážu představit , že bude přijímat naše Sněmovna . Ale chybí mi zde novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny . Dost dobře si však nedokážu představit , kdo , jak a po kom bude mámit povinnosti vzniklé z nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie . Předkladatel ve své zprávě specifikoval , kolik malé , střední a velké podniky vynakládají ročně na právní služby . Mohl bych to celé citovat . V sumě je odhad , že na správní poradenství k tomu , aby se podnikatelé zorientovali , vynakládají ročně více než 43 mld . korun . A tohle je šance , jak jim to zjednodušit , jak jim výrazně snížit tyto náklady , aby mohli ušetřené peníze investovat do mezd svých zaměstnanců , případně do technologického či jiného vybavení . Nezpochybňuji , že tento odhad nákladů v podnicích je možný . Mám zkušenosti z práce v privátních společnostech a s privátními společnostmi a vím , že se právní služby objednávají na složitější věci , které přesahují právní vědomí podnikatelů či jejich týmů . A tento přístup nezměníme sebelepším výčtem povinností . Vláda dala tomuto sněmovnímu tisku neutrální stanovisko , a to přesto , že k němu měla 19 připomínek . Připomínky byly zejména z pohledu nesouladu s Ústavou . Parlamentní institut návrh ohodnotil - navržená úprava je částečně slučitelná s právem Evropské unie . Pro mě jako laika z toho tedy vyplývá , že navržená úprava je částečně neslučitelná s právem Evropské unie a je v rozporu s Ústavou České republiky . Zástupce předkladatelů při prvním čtení vyjádřil přesvědčení , že si s tím hospodářský výbor poradí a že v dalším průběhu projednávání zohlední stanovisko vlády . Na hospodářském výboru jsem možná příkře upozornil na finanční náročnost a na to , že to je pouze cesta , jak vytáhnout ze státního rozpočtu peníze . Kolega Šrámek se ptal , proč tento systém zrovna vede Hospodářská komora a proč ne třeba jiná - Agrární či jiná komora . Zástupce předkladatelů se nad naším vystoupením pozastavil slovy , že jsme to asi nečetli . Odkazuji se tedy na text důvodové zprávy v části RIA - třetí odstavec - Agregované dopady návrhu zákona , pododstavec 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty . Předpokládá se dopad do státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů . Ve vztahu ke státnímu rozpočtu se počítá s výdaji ve výši 96 mil . korun po dobu pěti let , tj . celkem 480 mil . korun . Na úrovni územních rozpočtů se předpokládá po dobu šesti let každoroční výdaj ve výši 564 390 tis . korun . Věřím , že to je pouhý odhad , ale je dost vysoký . Část uvedených výdajů státního rozpočtu přitom může být použita na úhradu obdobných nákladů vynaložených Hospodářskou komorou České republiky , pokud vykoná příslušné odborné práce namísto ústředních orgánů státní správy . Obdobně část výdajů územních rozpočtů může být snížena , resp . přesunuta na státní rozpočet , pokud příslušné odborné práce namísto orgánů územních samosprávních celků vykoná Hospodářská komora . - Pořád cituji z důvodové zprávy . Download XML • Download text
• Dependencies Wavesurfer Named Entities
