|

Text view

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-04-19 ps2013-044-05-000-000 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title
Date2016-04-19
Meetingps2013/044
Agenda Itemps2013/044/000
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/s044149.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Paní poslankyně Hnyková a po ní vystoupí paní poslankyně Němcová. Poslankyně Jana HnykováDěkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych znovu navrhla předřazení bodu 125. Jedná se o návrh na vydání zákona o detenčních centrech pro nelegální imigranty v cizích státech, tisk 657. Zákon navrhuji zařadit pevně dnes jako první bod. Jedná se o náš návrh zákona, který má zřídit detenční zařízení mimo území České republiky. Principem návrhu je, že detenční zařízení pro cizince, která jsou dnes v České republice, by měla být zřizována v cizích státech. Do těch bychom mohli přesouvat všechny zadržené nelegální imigranty a stejně tak imigranty, kteří budou v České republice relokováni z členských států Evropské unie na základě povinných kvót. Jestli se ptáte, kde bychom taková zařízení měli zakládat, znovu vám to zopakuji. Jedná se především o místa, kudy k nám proudí nelegální imigranti. Do Evropské unie jsou to hlavní tři přístupové cesty - španělská, italská a řecká. Zatímco Španělsko situaci zvládá, přes Itálii proudí hlavně africká imigrace a přes Řecko blízkovýchodní. Pro italskou cestu se jako přirozené centrum jeví Libye, pro řeckou cestu severní Sýrie. Detenční centrum bude v místě zřízeno na základě mezinárodní smlouvy, která bude s příslušným státem uzavřena. Všechny konkrétní podmínky fungování příslušného centra budou tedy vycházet právě z ní. Velmi často lze slyšet reakce, že tyto státy nemají o takové dohody zájem. Opak je ale pravdou. Např. pro Sýrii je odliv obrovských mas obyvatel zásadní problém. Zákon počítá s povinností úřadu pro přesídlení ilegálních migrantů koordinovat postup s jinými členskými státy Evropské unie při zřizování detenčních center pro přesidlování ilegálních migrantů z České republiky. Počítáme tedy s možností mezinárodní spolupráce při zakládání těchto center. Tento návrh vytváří prostor pro to, aby migranti přestali natrvalo proudit do Evropy a aby se všechny azylové procedury vyřizovaly přímo v místě vzniku problému. Vážené kolegyně a kolegové, okolní státy Evropské unie přijímají preventivní legislativní opatření v otázce imigrace a my otálíme. Veškerá preventivní opatření nás budou stát daleko méně peněz než následné hašení požáru, na který nebudeme připraveni. Budeme-li dál jen přihlížet tomu, co naše vláda dělá, bude z České republiky za pár let pouze provincie nějakého muslimského státu. Já vám děkuji za zařazení tohoto bodu na pořad jednání. Předseda PSP Jan HamáčekAno, děkuji, a prosím paní poslankyni Němcovou. Po ní mám avizováno vystoupení s přednostním právem pana předsedy klubu ODS. Poslankyně Miroslava NěmcováDěkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, minulý týden jsem vás žádala o zařazení nového bodu na naši schůzi s názvem Pozice vlády České republiky k usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 1144 ze dne 22. 3. 2016. Pro oživení vaší paměti bych chtěla připomenout, že je to usnesení, které se týká migrace, usnesení, které v některých svých bodech - nebo které jste podpořili ve všech bodech, tak jak bylo přijato, ale zejména odmítáme v tomto usnesení dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany, a zároveň říkáme, že ty státy, které nejsou schopny plnit své závazky a chránit vnější hranice schengenského prostoru, mají tento prostor opustit. To bylo usnesení Sněmovny, na které předseda vlády reagoval slovy, poté co mediálně bylo řečeno, že ho výsledek zaskočil, předseda vlády řekl: je to v rozporu s postojem vlády. Tedy toto usnesení Sněmovny. Sněmovna kontra vláda. Myslím, že Sněmovna, když se na něčem usnese, má trvat na svém usnesení nebo je změnit. Vzhledem k tomu, že nikdo nenavrhuje změnu tohoto usnesení, tak bych požadovala od vlády vysvětlení, proč se nehodlá tímto mandátem vlády dále řídit. Řekla bych k tomu to, že dnes má přece už ta věc další vývoj. Turecký prezident Erdogan oznamuje, že pokud nebude Turecku do konce června udělen bezvízový styk, tak končí jeho podpora pomoci Evropské unii tím, že ty pašeráky lidí, které teď na chvíli zastavil, tak potom je zase pustí, aby sem ty lidi převáželi. Vzhledem k tomu, že vidíme, že se chystají další trasy, tak nám stejně, i kdybychom si nevím jak namlouvali, že nám dohoda s Tureckem pomůže ochránit Evropskou unii, tak to nebude k ničemu. Neochrání ji, protože trasa, která se chystá přes Itálii, by spoléhala případně na jednání s rozvrácenou Libyí, kde nikdo žádného partnera nemá. Čili Evropa stejně musí najít nějakou svoji ochranu. Nemůže se spoléhat na své sousedy a tuto ochranu musí začít prosazovat. Já ať poslouchám kohokoli, od předsedy vlády počínaje po kteréhokoli z vás, kolegyně nebo kolegové, ať už v novinách, televizích, v rozhlasech, tak všichni říkají: klíčová je ochrana vnější hranice schengenského prostoru. Říkáme to rok a neděje se nic. My v našem usnesení říkáme, že ten kdo vnější hranici nechrání, musí ze Schengenu odejít. Připomenu vám to, co se už děje v Brenneru. Přece Rakousko přistoupilo k tomu - protože očekává pravděpodobně tu druhou cestu, která se otevře přes Itálii, tak tam Rakousko staví plot a je připraveno jej postavit po celé délce hranice. Jinými slovy, začínají se stavět ploty uvnitř schengenské hranice. To, co jsme navrhli v našem usnesení - státy, které nebudou garantovat zbytku Evropy bezpečnost, tak nemohou v schengenském prostoru být - tak Rakušané už uvádějí v život tím, že mezi Itálii a sebe ten plot staví, protože očekávají tuto vlnu. Já si myslím, že bychom měli znát od vlády odpověď na otázku, které ty podmínky z těch 72, kdy se říká, že Evropa dala Turecku 72 podmínek pro to, aby mohlo dostat bezvízový styk a další výhody, o které si řeklo, včetně těch 3 mld. nyní a dalších 3 mld. eur do konce roku 2018, tedy zhruba 160 mld. korun, tak které z těch 72 podmínek už Turecko splnilo. Zda to byly ty vážnější - říká se, že polovina již je splněna - zda to byly ty snadnější, nebo zda to byly ty těžší. Jak daleko tedy v tomto procesu jsme a co říká vláda na to skutečně neakceptovatelné, na ten neakceptovatelný tlak, nechci rovnou říci slovo vydírání z turecké strany, kdy řekne: tak dosud, abych prokázalo dobrou vůli, tak já, Turecko, vám ukazuji, že tu hranici umím ochránit a pašeráky zastavit a lidi k vám neposílat, ale jestli vy mi nevyhovíte, tak ty hranice opět zvednu. Tohle přece není normální mezi partnery, kteří chtějí na nějakém smluvním základě dlouhodobě spolupracovat. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu s tímto důrazem na naše jednání, a to buď jako první bod dnes, nebo první bod zítra, ve středu, nebo první bod v pátek 22. 4. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan HamáčekTaké děkuji. Nyní tedy pan předseda Stanjura s přednostním právem a po něm vystoupí pan poslanec Okamura. Poslanec Zbyněk StanjuraDěkuji za slovo, pane předsedo. Já mám dva návrhy k pořadu schůze. Velmi často slyším, že opozice brzdí projednávání vládních návrhů zákona, a mnohdy je to pravda. Nicméně u bodu číslo 32, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o střetu zájmů, tomu tak není. Když jsme minulý měsíc projednávali zákon o zadávání veřejných zakázek, tak zejména kolegové ze sociální demokracie tady měli mnoho silných vystoupení, resp. vystoupení se silnými slovy, že teď ještě ne, ale v tom dubnu, až přijde ten střet zájmů, tam ukážeme svou zásadovou tvář, jak to budeme řešit, ten střet zájmů, a vůbec se nebojíme svého koaličního partnera, kdepak, my máme jenom pochybnosti, zda je to ústavní v tomto zákonu, ale v tom druhém zákonu, tam pochybnosti nemáme, tam to navrhneme a prosadíme.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities